Na Mount Everestu se umírá. Některá těla slouží jako orientační body

Pro některé lidi je horolezectví životním koníčkem. Na náročné terény se horolezci vyloženě těší a dokonce se mohou i navzájem hecovat a předhánět, kdo který vrchol zdolá rychleji. Ovšem v některých situacích je výhrou samo o sobě, když se tito dobrodruzi vůbec vrátí zpět do základního tábora.

Tající ledovce odhalují děsivá tajemství

Více než 4 800 lidí zdolalo Mount Everest, skoro 300 horolezců však při cestě na vrchol nebo zpět do tábora zemřelo. Z tohoto nemalého počtu jich dvě třetiny nebyly zatím nalezeny. Kvůli globálnímu oteplování však začínají ledovce tát a vydávají nehezké tajemství v podobě těchto mrtvých nešťastníků. Šerpové už odnesli z hory některá těla horolezců, již zemřeli nedávno, nicméně ti, kteří skonali již před delší dobou, jsou podle BBC stále na místě svého posledního odpočinku. Pracovník, který se staral o odkrývání a odnášení těl pro stanici poznamenal: „Sám jsem nedávno našel a odnesl 10 těl z různých míst na Everestu a není pochyb o tom, že se jich vynořuje stále více.“

Nalezená těla na Everestu

V roce 2017 se objevila ruka mrtvého horolezce nad povrchem Kempu 1. Na místo byla poslána jednotka profesionálních horolezců, aby tělo odkryla a snesla. Ve stejném roce bylo nalezeno další, tentokrát v jiné části Everestu, na ledovci Khumbu. Zrovna zde se začalo vlivem tání sněhu odkrývat nejvíce těl.

Dalším častým nehezkým nalezištěm se stal Kemp 4, nazývaný též South Col, jenž není příliš hornatý. V základním táboře se začaly objevovat ostatky nešťastníků poté, co i zde začal více roztávat led.

Několik studií zaznamenalo, že ledovce kolem Everestu, stejně jako na mnoha místech Himalájí, v posledních letech skutečně rychleji tají. Nepálská armáda dokonce odčerpala v roce 2016 přebytečnou vodu z jezera Imja blízko Everestu po rychlém odtátí ledovce a dosažení nebezpečně vysoké hladiny vody.

Všechna těla ale nevycházejí na povrch jen kvůli tání ledovců, některá také z důvodu jejich přirozeného pohybu. Většina horolezců bývá prý na znepokojující nálezy psychicky připravena, je to naneštěstí jedna z věcí, která se při pokusech o zdolání hor může stát.

Mrtvá těla jako orientační body

Některá těla slouží i jako orientační body. Jedno z těchto neobvyklých míst blízko vrcholu se jmenovalo zelené boty (Green boots). Odkazovalo na horolezce, který zemřel pod převislou skálou. Jeho boty, stále obuté na nohou, byly otočené směrem k horolezecké cestě. Někteří experti říkají, že tělo bylo již odneseno, nicméně nepálské úřady nic takového neevidují.

Nalézání a poté odklízení mrtvých z výše umístěných kempů či vrcholků hor může být často nejen riskantní, ale také velmi drahé. Experti vyčíslují takový úkon na 40 000 – 80 000 dolarů. Jeden z nejnáročnějších pokusů o odklizení mrtvého těla byl ve výšce 8700 metrů nad mořem. Tělo vážilo kvůli zmrazení 150 kg a muselo být sneseno z těžko přístupného místa ve velké výšce.

Mnoho horolezců si však nepřeje, aby jejich tělo bylo v případě fatální nehody odklizeno z místa svého posledního odpočinku. Přesto je někdy nutné k odstranění těla přistoupit, třeba z bezpečnostních důvodů či na přání rodiny.