Cedule u norsko-ruských hranic
Foto: serena_tang, Flickr

Norsko pro většinu cestovatelů symbolizuje Oslo, rybaření nebo fjordy, a tak možná mnohé překvapí, že má téměř 200 kilometrů dlouhou hranici s Ruskem. Ta se nachází daleko nad severním polárním kruhem, z velké části ji tvoří hluboký les nebo řeka a protíná ji jediný hraniční přechod, který je zároveň nejsevernějším místem svého druhu v Evropě. I přes svoji zdánlivou odlehlost je v tomto koutě Evropy celkem rušno.

Na chvostu Norska i Schengenu

Hranice mezi Norskem a Ruskem je současně i hranicí Schengenského prostoru. Předěl mezi oběma zeměmi značí výrazné sloupky umístěné několik metrů od sebe. Na norské straně jsou zářivě žluté, na ruské jsou tyto značky červeno-zelené. Obousměrně fungují jako výstraha pro nechtěné překročení hranice a jejich spatření pro příchozího znamená otočku zpět. I přiblížení ke sloupům je v Norsku nezákonné a může vás přivést do pořádných patálií.

Veškerý oficiální provoz přes hranici probíhá na přechodu Storskog/Borisoglebsky. Větší ruch je na ruské straně, protože do nejbližšího většího města v Norsku, kterým je Kirkenes, míří Rusové za prací, ale také za nákupy či obchodem. Fronty na přechodu jsou tak běžným jevem. Z velké části jde o obyvatele třísettisícového Murmansku, který je od Norska vzdálen necelé 3 hodiny cesty.

Kirkenes: Malá ruská vesnice v Norsku

Vzhledem k neustálé přítomnosti ruských sousedů je tříapůltisícový Kirkenes přezdíván malou ruskou vesnicí na území Norska. Mnoho dopravních značek je zde dvojjazyčných a v obchodech je běžně slyšet ruština. Kirkenes ale láká turisty z celého světa, městečko je přitažlivé svou geografickou polohu, a tak, pokud zrovna není pandemie, je zde často více turistů než obyvatel. V zimě sem lidé jezdí pozorovat polární záři, v létě míří za úchvatnou severskou divočinou i možností dojet autem po silnici 886 až k jedné z nejsevernějších písečných pláží zvané Storsanden. Koupel v Severnímu ledovému oceánu ale zvládnou jen ti nejtrénovanější otužilci.

Arktická migrační cesta

Severní hranice se v posledních letech dostala do hledáčku migrantů. Valná většina z nich pochází ze Středního východu a ti, kteří čáru překročí, žádají v Norsku o azyl. Zvýšený počet těchto uprchlíků je evidován od roku 2015, kdy se začalo mluvit o takzvané Arktické cestě do Evropy. Ta je pro uprchlíky sice delší, ale oproti plavbě na děravé lodi je mnohonásobně bezpečnější.

Galerie:

Zdroj: Life in Norway




Sdílejte článek:
Přidat na Seznam.cz

Přidejte si Světoběžník na domovskou stránku
Seznam.cz






Sdílejte článek:
Přidat na Seznam.cz


Související

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *