Římská říše bývala domovem vskutku neobvyklých myšlenek a tradic. Některé z nich přetrvaly dodnes a ovlivňují lidskou společnost již po tisíciletí. Nicméně vztah této dávno ztracené civilizace k moči a jejímu využití už naštěstí naše životy neovlivňuje.
Moč na čisté prádlo i zuby
Lidé tehdy věřili, že moč má daleko více žádoucích vlastností a tím i použití, než by se dnes mohlo zdát. Kupříkladu staří Římané prali s pomocí moči své oblečení, čistili si s ní zuby nebo natírali pokožku s přesvědčením, že se tak chrání proti slunečnímu záření. Majitelé prádelen proto pokládali velké hrnce před své podniky, aby do nich mohli lidé volně vykonávat potřebu a tím si zajistili potřebný prací roztok.
Římané věřili, že tato tělesná tekutina pomůže vybělit zuby a uchrání je před kazy. Proto míchali moč s ústní vodou a pemzou, aby vytvořili něco podobající se zubní pastě. Moč se jako ingredience v zubních pastách a ústních vodách udržela nebývale dlouho, a to až do 18. století. Obsahuje totiž například draslík, fosfor a amoniak, a tak v pastách skutečně fungovala. Amoniak obsahují i dnešní čističe.
Zdarma to nepůjde
Oblíbenost moči nakonec dovedla římského císaře k myšlence ji zdanit. V 1. století našeho letopočtu se Nero rozhodl tak učinit, daň nazval vectigal urinae neboli daň z moči. Platba se vztahovala na všechnu moč nasbíranou na veřejných místech od obyvatel. Musel ji zaplatit ten, kdo takto moč pro své podnikání získal.
Po čase byla tato daň zrušena, ale jen do příchodu nového Římského císaře Vespasiana. V této době, tedy kolem roku 70, se Řím vzpamatovával z občanské války, jež ho málem zničila. Navíc Vespasianus peníze a dluhy miloval, čímž situaci příliš nepomáhal. Mimo uvalení jiných daní zdanil také sbírání moči z římských odpadních systémů. První veřejná toaleta byla totiž postavena právě za vlády Vespasiana, roku 74.
Ovšem Vespasianův syn, budoucí císař Titus, v této dani zalíbení nenašel. Podle něj šlo o nechutnou praktiku. Z této doby pochází rčení Pecunia non olet (Peníze nesmrdí). Takto podle historických pramenů odvětil právě Vespasianus Titovi, když ho konfrontoval se svým opačným viděním celé situace.
Autorka se věnuje psaní různorodých článků převážně ze zahraničních zdrojů, a to od roku 2022. Mezi její oblíbená témata patří netradiční historické události či neobvyklá místa.
