Odpověď na tíživou otázku, jak moc je pravděpodobný mimozemský život, by mohla být ukryta přímo na Zemi. Důležité je však zjistit, zda život na Zemi vznikl pouze jednou, nebo opakovaně, či snad dokonce vícenásobně a existuje nebo existoval ve formě takzvané stínové biosféry.
Pokud by život na Zemi vznikl vícekrát, bylo by těžko představitelné, že by neexistoval na žádné jiné planetě. Biologové ještě na počátku tisíciletí předpokládali, že veškerý pozemský život má tytéž prapředky. Dnes je hledání alternativního života na Zemi seriózní náplní vědeckého bádání, a pokud by k jeho prokázání došlo, jednalo by se o převrat v chápání pozemského života. Velmi by se tak zvýšila šance na to, že brzy objevíme život i v kosmických hlubinách.
Možné scénáře pro vznik stínové biosféry
Země ve svých mladých letech procházela dlouhým obdobím, kdy byla bombardována asteroidy a kometami. Život se podle všeobecně přijímané teorie objevil až poté, co toto kruté období skončilo. Kevin Maher a David Stevenson z Kalifornského technologického institutu však přišli s teorií, že se první primitivní mikrobi mohli objevit již během pozdního planetárního bombardování v prvních 700 milionech letech existence naší planety. I v této době byla klidnější období, během kterých mohl první život vzniknout a následně během nárazů kosmických těles zaniknout. To se mohlo opakovat několikrát.
Pokud by takto život na Zemi existoval opakovaně, a to za absolutně nehostinných podmínek, proč by nemohl vznikat i jinde? Britský astrobiolog Paul Davies jde ale ve spekulacích ještě dále. Co když nárazy asteroidů první život úplně nevyhubily, ale některé mikroorganismy přežily v materiálu vymrštěném do vesmíru, a po několika milionech letech se znovu vrátily na Zemi, kde už však mezitím vznikl další život. Toto se mohlo odehrávat také opakovaně.
Důkazy o výskytu dávné stínové biosféry vědci nenajdou. Existuje ale ještě jedna teorie jejího vzniku. Ta je založena na nezávislém vzplanutí života na různých geografických místech. Život by se tak mohl vyvíjet v různých izolovaných ohniscích nezávisle na sobě. Mohlo to být pod zemí, ve vodě, na povrchu nebo dokonce na Marsu, odkud byl život přenesen společně s hmotou po planetárních srážkách. V případě nezávislého vzniku by vědci důkazy nalézt mohli, ale jak Davies upozorňuje ve své knize Podivné ticho, až donedávna je nikdo nehledal.
Strom života
Život na naší planetě dnes zastupují miliony druhů. Pokud se vydáme zpět proti proudu času a evoluce, můžeme vystopovat, jak se jednotlivé druhy spojují do větví. Nakonec se veškerý život sloučí do jednoho kmene, který zastupují dávní mikrobi před miliardami let. Vznikne tak strom. Otázkou zůstává, zda je tento strom pouze jeden.
Většina biologů se přiklání k názoru, že je tento strom jen jeden. Někteří ale věří v celý sad či dokonce les. Skutečnosti, že existuje pouze jeden strom, nahrává fakt, že veškerý pro nás viditelný život pochází ze stejného stromu jako my. Analýzy DNA mluví jasně a ani vědci přiklánějící se k lesu toto nepopírají. Ti upírají zrak do mikroskopů, protože právě v mikrosvětě vidí největší šanci pro nalezení dalších stromů.
Jak a kde hledat stínový život?
Bakterie jsou dominantní formou života na Zemi. Nikdo neví, kolik jich je a kolik druhů existuje. Jsou to tak vysoká čísla, že v podstatě přesahují naše chápání. Jen jeden krychlový centimetr půdy může obsahovat miliony druhů bakterií, což znamená miliardy mikroorganismů a jak Davies upozorňuje, většina z nich nebyla nikdy klasifikována a už vůbec ne analyzována. Zde je prostor pro hledání odpovědi na otázku, zda nějací mikrobi mohou pocházet z jiné geneze. Vědci předpokládají, že by takový organismus měl jinou biochemii než to, co označujeme za standardní život.
Profesorka Carol Clelandová z Univerzity v Coloradu dokonce tvrdí, že vědci již takový život mohli objevit, jen jej prostě přehlédli nebo dokonce analýzy s objevenou odlišnou biochemií skončily v koši jako chyby.
Jistou naději, že byl alternativní pozemský život objeven, vzbuzují takzvané nanobakterie. Tyto malé kuličky mají velikost několik set nanometrů (nanometr je miliardtina metru). Podobají se bakteriím a jsou moc malé na to, aby obsahovaly ribozomy a vyráběly tak proteiny, které jsou zásadní složkou veškerého známého života. Od počátku tisíciletí byly nanobakterie objeveny téměř všude, i na těch nejméně očekávaných místech, jakými jsou například ropné vrty. Někteří vědci tvrdí, že jsou nanobakterie druhem života založeném na RNA a nepotřebují proteiny z rinbozomů. V současnosti jsou ale většinou odborníků považovány za neživé částice.
Felisa Wolfová-Simonová z NASA tvrdí, že by mohl existovat alternativní život založený na arzenu. Pátrání po takzvazných arzenofilech je ale zatím neúspěšné. Veškerý život, který byl v prostředí znečistěném arzenem objeven, je založený na standardní biochemii a jde tak o organismy, kteří se nehostinným podmínkám přizpůsobily.
Další možnosti poskytuje oceán. Ve vodě, podobně jako v půdě, žijí miliardy mikrobů, o kterých prakticky nic nevíme. Výzkum mikroorganismů z vody je obtížný a nákladný. Mezi plejádou mikrobů se standardní biochemií by se jen těžko mohl zachytit nestandardní život. Vědci totiž tyto vzorky nezkoumají odděleně mikrob po mikrobu, ale používají takzvanou „shotgun“ metodu sekvenování, která hromadně měří genetickou rozmanitost vzorků. Takovým způsobem může stínový život snadno unikat objevení.
Důsledky hypotetického objevu stínové biosféry
Pokud by se vědcům skutečně podařilo o stínové biosféře na Zemi najít důkaz, jednalo by se zřejmě o jeden z největších milníků biologie, ale i astrobiologie. Pravděpodobnost života ve vesmíru by se pak rovnala téměř stem procentům. Zbývá už jen takový život odhalit.
Tvorbě online obsahu se věnuje už od roku 2005. Rád píše o dění ve světě či o zajímavých místech. Jeho články najdete v několika dalších magazínech, které provozuje.
