Zima
Ilustrační foto. Zdroj: Pexels

Blíží se období zimních dovolených na horách a spolu s ním i riziko podchlazení a omrzlin. Nicméně nejen na horách, ale i u nás se můžete s podchlazením setkat. Nejčastěji tomu tak bývá u lidí bez domova, ale v určitých situacích se do podchlazeného stavu může dostat samozřejmě každý. Proto není od věci znát základy první pomoci a vědět, jak v takové situaci reagovat.


Příčin podchlazení je obvykle více než jen chladné počasí

Tou hlavní příčinou podchlazení a omrzlin je chladné počasí. Nicméně obvykle stavům podchlazení předchází i nějaké další příčiny. Může to být třeba nehoda či úraz, který člověka znehybní a prakticky ho tak uvězní v mrazu. Případně nemusí jít ani o úraz, ale třeba o nějaký zdravotní problém – ať už o epileptický záchvat, cévní mozkovou příhodu nebo třeba hypoglykémii.

K podchlazení přispívá také únava, nedostatečná fyzická aktivita nebo nedostatečně teplé oblečení. Obecně platí, že nejnáchylnější jsou k podchlazení malé děti a starší lidé, nicméně postihnout může naprosto každého. Poměrně časté je podchlazení také u lidí intoxikovaných alkoholem či návykovými látkami.

Zima
Ilustrační foto. Zdroj: Pexels

Co je to vlastně podchlazení a jak se projevuje?

Jak podchlazení tak omrzliny jsou následkem chladu. Liší se v tom, že podchlazení vzniká následkem centrálního působení chladu na organismus, zatímco omrzliny následkem lokálního působení chladu. Často se však vyskytují současně.


Podchlazení je vlastně pokles centrální tělesné teploty. To pak vede postupně k útlumu vědomí, dýchání a v krajních případech až k zástavě krevního oběhu. První stupeň podchlazení se projevuje třesem a pocitem zimy. Při druhém stupni už pomalu nastupuje dezorientace a poruchy vědomí jako zvýšená ospalost a malátnost. Třetí stupeň se projevuje již plným bezvědomím a při čtvrtém už dochází k selhávání životních funkcí.

První pomoc při podchlazení závisí na stavu postiženého

Jako první je vždy třeba přivolat záchrannou službu. Operátor na druhé straně vás pak bude až do příjezdu odborné pomoci navigovat, jak podle stavu postiženého správně postupovat. Pokud je postižený při vědomí, co nejrychleji ho odveďte z mrazu pryč, ideálně někam dovnitř. Dopřejte mu teplý (ale ne úplně horký) slazený nápoj a zajistěte teplé obklady. Vhodná je také koupel o teplotě 37-40 °C – ne více. Je třeba teplotu zvyšovat postupně. Pokud dotyčný normálně reaguje, není dezorientovaný ani nic podobného, obvykle není příjezd IZS ani potřeba.

Související:  První pomoc při tonutí. Jak postupovat správně?

Jestliže je postižený v bezvědomí a dýchá, zakloňte mu hlavu k uvolnění dýchacích cest a hlídejte, aby dýchat nepřestal. Také se snažte zabránit dalším tepelným ztrátám. Můžete postiženého třeba přikrýt a podložit. Nesnažte se ho však aktivně zahřívat teplými obklady – v této fázi podchlazení by to mohlo vést k vyplavení studené krve do těla a následně k poruchám srdečního rytmu. Ze stejného důvodu s dotyčným příliš nehýbejte a proveďte pouze nezbytnou manipulaci.

Pokud postižený nedýchá, nebo si nejste jistí, zda dýchá, zahajte resuscitaci. I když je pravděpodobné, že dotyčný už je v podchlazeném stavu dlouho, vždy má smysl se snažit o oživování. U podchlazení totiž dochází k poškození mozku pomalu a šance, že se dotyčného podaří i po delší době zachránit, je poměrně vysoká.

Co jsou to omrzliny a jak je poznat?

Omrzliny jsou lokálním poškozením kůže a podkožních tkání vzniklým působením velkého chladu. Nejčastěji se objevují na okrajových částech těla – tzn. na rukách, nohách, ale také na nosu a uších. Poznáte je podle chladné, necitlivé a bledé až namodralé kůže. Při těžkých omrzlinách mohou vznikat i puchýře.

Omrzliny
Omrzliny. Foto: Winky from Oxford, UK, CC BY 2.0, Wikimedia

První pomoc při omrzlinách spočívá v postupném zahřívání

Pokud se omrzliny vyskytují současně s podchlazením, jak tomu často bývá, vždy je třeba jako první řešit právě celkové podchlazení organismu a omrzliny až po něm. Prvním krokem při ošetřování omrzlin by mělo být zamezení dalšímu úniku tepla – například nasazením rukavic apod. Jestliže je to možné, postiženého samozřejmě přesuňte někam dovnitř do tepla.

Vhodné je nejdříve zahřát omrzlé části těla pomocí vlastního tepla – pokud je postižený při vědomí, ať si omrzlé prsty na rukou strčí například do podpaží. Pomoci může také pohyb – opatrné procvičování a protahování omrzlých prstů. Nikdy omrzliny ničím nepotírejte. I když by se hřejivé masti mohly zdát jako dobrý nápad, mohly by jen způsobit další poškození.

Poté je možné zahřát omrzlé části těla ve vodě opět o teplotě 37-40 °C. Do vody lze přidat dezinfekci, aby se předešlo vzniku infekce. Postižený může nechat omrzlé části těla v teplé vodě klidně po dobu jedné hodiny. Jestliže má v místě omrzlin nějaké puchýře, nepropichujte je! Můžete je však opatrně překrýt sterilním materiálem. Stejně jako puchýře z popálenin, i ty z omrzlin je třeba nechat zahojit přirozeně.

Jestliže žádný z těchto postupů nepomůže, nebo jsou omrzliny opravdu závažné, volejte zdravotnickou záchrannou službu.



avatar

Copywriterka, která se věnuje psaní na částečný úvazek od roku 2020. Studuje český jazyk a literaturu na VŠ, aby se jednoho dne mohla tvorbě textů věnovat naplno. Zajímá se o různá tajemná či pozoruhodná místa na zemi, o která se pak s radostí dělí se čtenáři. Jelikož má za sebou také zdravotnické vzdělání, věnuje se i tématům první pomoci.

Přidat na Seznam.cz
About Admin

Copywriterka, která se věnuje psaní na částečný úvazek od roku 2020. Studuje český jazyk a literaturu na VŠ, aby se jednoho dne mohla tvorbě textů věnovat naplno. Zajímá se o různá tajemná či pozoruhodná místa na zemi, o která se pak s radostí dělí se čtenáři. Jelikož má za sebou také zdravotnické vzdělání, věnuje se i tématům první pomoci.

Similar Posts

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *