Umělé oplodnění je dnes již běžným postupem a možností párů, kterým se nedaří založit rodinu přirozenou cestou. Zákrok je sice finančně nákladný, dává ale naději tam, kde příroda selhala. Dnes je i u nás tato metoda běžnou, v době minulého režimu však byla ještě v plenkách.
Improvizace na český způsob
Díky metodě nazývané in vitro fertilizace a transfer embrya (IVF/ET) se již roku 1978 ve Velké Británii narodila Luisa Brownová. Stala se úplně prvním „dítětem ze zkumavky“ na světě.
Ještě téhož roku byl v brněnské nemocnici rozpracován a neoficiálně zahájen program IVF/ET, iniciovaný především prof. Milanem Dvořákem, prof. Pavlem Trávníkem a prof. Ladislavem Pilkou na Katedře histologie a embryologie. V letech následujících se kolektiv rozrostl, získaly se laboratorní prostory, jeden problém však přetrvával. Bylo zapotřebí speciálního přístrojového vybavení, to u nás však nikdo nevyráběl. A tak byly počátky umělého oplození poněkud improvizované.
Klasický postup metody IVF spočívá v tom, že se ženě odebere vajíčko a to je ve zkumavce oplozeno spermiemi. Po dvoudenní kultivaci jsou vzniklá embrya vrácena do dělohy. To však v brněnské laboratoři nebylo technicky možné.
Po řadě experimentů tak začal být užíván postup odběru vajíček při mikrochirurgii, jejich oplození a okamžité vrácení do vejcovodu během jediného zákroku. 4. listopadu 1982 mohli lékaři slavit svůj první úspěch, díky této metodě se u nás narodilo úplně první dítě. Chlapeček přišel na svět císařským řezem a vážil 3650 gramů. Jednalo se zároveň o první úspěch asistované reprodukce v celém tehdejším východním bloku. Celosvětově byl třetím dítětem narozeným díky umělému oplodnění.
Další úspěchy z Brna
Fakultní porodnice v Brně si tímto získala obrovské uznání. To přineslo také nové finanční možnosti, díky kterým se o dva roky později narodilo první dítě počaté pomocí klasické metody IVF. Zásluhou stejného postupu se v lednu 1988 narodila první dvojčata.
Ale i postup transferu gamet do vejcovodu se ujal, tzv. metoda GIFT se stala světově známou a je využívána dodnes.
Galerie:
Vystudovala bakalářský obor Religionistika na FF ZČU v Plzni. Psaní je pro ni vyjádřením pocitů i poselstvím dalším lidem. Jak říká: „Je to lék pro duši i účinný prostředek pro hluboká sdělení věcí minulých i budoucích.“ Nejvíce ji zajímají témata spjatá s historií, urbexem, ale blízko má i k tématům víry a legend. Aktuálně se intenzivně věnuje focení opuštěných míst (Urban Exploration).