Pronásledovaní křesťané se v minulosti nenápadně poznávali pomocí tajného znamení

Kříž, coby svátost Boží. Dnes nepopiratelná skutečnost. Za času prvních Ježíšových následovníků, i v dobách raného křesťanství, však kříž symbolizoval běžně užívaný nástroj smrti a utrpení. Původní znak jejich víry byl jiný.

Správný název skupiny? Židé, později Židokřesťané, až skrze výklad Pavla z Tarsu oficiálně vzniklo náboženství nové

Učení Ježíše Nazaretského zprvu představovalo jakousi obrodu judaismu. Ježíš byl Žid a židovskou víru vyznával. Uvědomoval si však přehnaný dogmatismus, složitost a zásadovost tohoto prastarého náboženství. Přišel s určitou formou reformy, která měla judaismu ulehčit, učinit jej dostupnějším a srozumitelnějším i obyčejným lidem. Skupina se svými novátorskými názory sice již vymykala tradičnímu judaismu, stále se ale brali za Židy.

Po Ježíšově ukřižování však nedošlo k rozprášení jeho věrných. Mnozí i nadále ctili jeho památku. Už to nebyli Židé, ale Židokřesťané, neboť Ježíše začali nazývat Kristem. Ježíš byl ztotožněn s dlouho očekávaným mesiášem. Tito věrní následovali především apoštoly Petra a Jakuba.

Hlavně zásluhou Pavla z Tarsu, kterého dějiny začnou nazývat sv. Pavel, a díky jeho novému teologickému výkladu Ježíšovy role, došlo k definitivnímu zbožštění jeho osoby. Ježíšova oběť na kříži v Pavlově pojetí představovala vykoupení lidstva z hříchů. Jeho smrt není koncem ani prohrou, je vítězným začátkem nového věku a odrazem lásky k lidstvu. Ježíš usedl po pravici Boží, coby jeho milovaný Syn. Tímto se jeho následovníci a věřící definitivně vyčlenili z židovské komunity, neboť ta Ježíše, coby mesiáše a Syna Božího nemohla akceptovat. Vzniklo tak náboženství nové, křesťanství.

Zakázaná víra byla v Římské říši těžce trestána. Jak se věřící mezi sebou nenápadně poznávali?

Židovská komunita v Palestině, stejně jako Římská říše, pod jejíž nadvládou byla, tyto nové věřící silně perzekvovala. Následovníci Krista byli stíháni, mučeni a zabíjeni pro svoji víru. Smutným příkladem mohou být pogromy na nově vzniklé křesťanské obci za císaře Nera. Za jeho vlády byli údajně krutě zavražděni i apoštolové Petr a Pavel.

A tak, když se potkal křesťan s osobou, která se prezentovala jako Ježíšův stoupenec, sehl se a namaloval do prachu na zem vlnovku. Jednalo-li se o nepřátelského vyhledávače křesťanů, ten zůstal stát v údivu. Netušil co toto gesto znamená. Skutečný věřící však v pokleku tahem prstu v protisměru nakreslil vlnovku další a tím vytvořil jednoduchý nákres ryby. Toto byl první křesťanský symbol.

Proč ryba?

Ryba měla svůj význam v řadě náboženských kultů před křesťany, své místo našla i v raném křesťanství. Evangelia nabízí řadu pasáží, v nichž Ježíš ve svých podobenstvích, kterými se prostým lidem snažil vysvětlit složité myšlenky, hovoří o rybě či rybářích. Samotným apoštolům například slibuje, že z nich učiní rybáře lidí. To vychází z pragmatismu jeho odvozování, neboť během kázání užíval přirovnání lidem blízkým. Jelikož mnoho jeho následovníků bylo dříve rybáři, a i ostatním byl lov ryb blízkým, šlo o ideální příměr. Ryba se stala symbolikou díky své blízkosti lidem. Nejen ale z toho důvodu.

Slovo ryba lze ztotožnit s řeckým termínem „Ichthys“. To se jeví jako kryptogram, tedy text, který díky některým písmenům obsahuje ukrytou zprávu. Počáteční písmena jsou vykládána jako označení Ježíše: Ježíš Kristus, Boží Syn, Spasitel.

Kříž, coby nástroj spásy lidstva. V době bezprostředně po Ježíšově ukřižování nemyslitelné

V dnešních kostelech rybu nenajdeme, všude jsou kříže. Kříž se stal oficiálním symbolem křesťanství, jakožto symbol Ježíšova utrpení a oběti. Nutno ale říct, že bezprostředně po jeho smrti by se kříž jako zástupný znak ujal jen těžko. Neboť ukřižování patřilo k častým trestům, které Římané páchali na Židech. Byl tak odstrašujícím příkladem římské nadvlády, nikoliv symbolem spásy. A tak, jako bychom se těžko modlili ke gilotině či oprátce, ani rané křesťanství nemělo ke kříži kladný vztah.