Joseph Goebbels, jeden z nejvýše postavených mužů nacistického režimu a fanatický služebník Adolfa Hitlera, obýval primárně tři objekty. Jeho srdcovou záležitostí se beze sporu stala honosná vila u jezera Bogensee. Jezdil sem pracovat, odpočívat, zval sem význačné osobnosti i tajné milenky. V závěru války se sem pak uchýlil s celou rodinou před bombardováním Berlína.
Dar jako úcta vůči Říši
Goebbels se těšil velké oblibě, v širokých kruzích totiž bylo známo, že znepřátelit si tohoto muže by mohlo mít fatální následky. S Berlínem byl Goebbels spjat nejen pracovně, v domě na Herman-Göring-Strasse bydlel s manželkou Magdou a jejich šesti dětmi.
A tak když roku 1936 slavil své 39. narozeniny, rozhodlo se vedení Berlína udělit mu darem chatu u Bogensee i s přilehlým dvouset hektarovým pozemkem. Akt blahovůle města vůči režimu a jedné z jeho nejvyšších autorit.
Goebbelsovy stavební úpravy
Zprvu se jednalo jen o větší chatu, to však pro Goebbelse nebylo dostačující. V průběhu let tak celý areál prošel rozsáhlou rekonstrukcí, v jejímž závěru vznikla honosná reprezentativní rezidence, konkurující svojí velkolepostí i Hitlerovu Berghofu. Ten měl být údajně předlohou této přestavby. Za realizaci stavebního projektu byli zodpovědní architekti Heinrich Schweitzer a Hugo Constantin Bartels. Přidruženy byly i další objekty, coby ubikace pro hosty či personál, prádelny, dílny, garáže, nechybělo ani vlastní kino.
Hlavní budova měla 30 soukromých a 40 obslužných místností. Reprezentativní halu zdobil krb i masivní dubové obložení. Významnou „vychytávkou“ byla celostěnová okna, která se po zmáčknutí vypínače stáhla do podlahy a otevřela prostor pro volný vstup na terasu.
Rezidence nejprve sloužila spíše na víkendové pobyty či krátké návštěvy. V roce 1944 se sem však v důsledku bombových útoků na zhruba 15 km vzdálený Berlín Goebbels uchýlil do azylu a místo se stalo bydlištěm jemu i jeho manželce a dětem. Častokrát sledoval, jak od Berlína stoupá dým pod návalem bomb. Znejistěl, nechal tak postavit protiletecké kryty a podzemní bunkr.
Poválečné účely stavby
Goebbels zde zůstal do dubna 1945, kdy se i s rodinou přesunul do Hitlerova bunkru v Berlíně, kde spáchal sebevraždu. Bomby, padající na nedaleký Berlín, rezidenci nezasáhly, objekt válku přežil. A tak bezprostředně po jejím skončení sloužil jako vojenská nemocnice, roku 1946 začal být sídlem mládežnické organizace FDJ a od roku 1999 zcela osiřel.
Rezidence stojí dodnes a to v až překvapivě zachovalém stavu. Je jediným dosud stojícím sídlem vysoce postaveného nacisty. Jako taková budí zájem neonacistů, kteří stojí o její koupi. Město Berlín, jakožto vlastník objektu, přijal veškerá opatření k tomu, aby se místo nemohlo stát kultem těchto radikálů.
Jiný kupec se však nenalezl, z části zřejmě proto, že se i přes krásu areálu a jeho zalesněného okolí jedná o místo mimo veřejnou dopravu a společenské dění. Ideálním by tak bylo například coby ozdravovna. Žádný investor takovéhoto projektu však nebyl, a tak snahy o prodej vzaly za své.
Galerie:
Vystudovala bakalářský obor Religionistika na FF ZČU v Plzni. Psaní je pro ni vyjádřením pocitů i poselstvím dalším lidem. Jak říká: „Je to lék pro duši i účinný prostředek pro hluboká sdělení věcí minulých i budoucích.“ Nejvíce ji zajímají témata spjatá s historií, urbexem, ale blízko má i k tématům víry a legend. Aktuálně se intenzivně věnuje focení opuštěných míst (Urban Exploration).
