Údolí smrti nemají jen ve Spojených státech. Jedno takové místo, kam není radno vstupovat, se nachází i na východě Ruska, konkrétně na poloostrově Kamčatka ve vulkanické oblasti Kichpinyč. Malá oblast není nebezpečná kvůli vysokým teplotám ani suchu, číhá zde ale neviditelný zabiják v podobě jedovatých plynů.
Legendy zmiňují až 80 mrtvých dobrodruhů
Údolí smrti dlouho odolávalo objevení. Nejvýchodnější část Ruska je obrovským a řídce osídleným územím, které až do 20. století patřilo jen divoké zvěři, pastevcům a lovcům. Místní legendy vypráví o lovcích, kteří se někdy ve 30. letech minulého století vydali do odlehlých končin východní Kamčatky a narazili na vyprahlé místo bez trávy či jiných rostlin. Na zemi ležela mrtvá těla ptáků a zvířat. Muže začala silně bolet hlava a instinktivně se dali na útěk. Tím si zachránili životy.
Podobných vyprávění se ve 40. a 50. vyrojily desítky. Mnoho odvážných dobrodruhů údajně cestovalo mezi kamčatské vulkány ve snaze objevit popisované temné místo a vyřešit jeho tajemství. Někteří se nevrátili. Místní obyvatelé tvrdí, že se mohlo ztratit kolem osmi desítek lidí. Ať už jde o skutečné příběhy, či o zkreslená vyprávění, nic to nemění na faktu, že se o Údolí smrti vědělo dávno před tím, než bylo „oficiálně“ objeveno. K tomu došlo v polovině 70. let.
Oficiální objevení
Stalo se tak 28. července 1975, kdy do údolí vstoupila skupina vulkanologů v čele s Vladimírem Leonovem. Na místě uviděli apokalypsu. Na pusté zemi leželo mnoho mrtvých zvířat, od myší a ptáků, až po vlky a medvědy. O tři dny později prý nalezení údolí potvrdil náhodným objevem lesník Vladimír Kolyaev. Objev se stal jedním z historických milníků v dějinách Kamčatky a mezi lety 1975 a 1983 bylo na místo posláno mnoho expedic.
Vědci nakonec zjistili, že smrt zvířat způsobují vysoké koncentrace jedovatých plynů vycházejících ze sopky. Konkrétně jde o smrtelnou směs sirovodíku, oxidu uhličitého a oxidu siřičitého. Plyny se hromadí v údolí, které je po většinu roku bez jakéhokoliv větru. Jde ale o relativně malou oblast o délce přibližně 2 kilometry a šířce 500 metrů. Nebezpečí také nehrozí po celý rok, ale pouze v období, kdy je oblast bez sněhu, a to je nejčastěji mezi květnem a říjnem.
Výzkumníci také popsali, proč se v Údolí smrti vyskytuje tolik mrtvých zvířat. Do údolí přilétají ptáci, kteří pijí vodu v řece Geyzernaya, lišky sem chodí lovit, a to zase přitahuje vlky a medvědy. Těla mrtvých zvířat zůstávají dlouho nedotčená, protože smrtící plyny zabraňují přítomnosti bakterií, které by je rozložily. Otázkou zůstává, proč zvířata oblast neopustí, když začnou pociťovat první příznaky otravy. Někteří vědci jsou toho názoru, že za tím stojí částečné ochrnutí a zvěř tak nemůže utéct, i kdyby chtěla. Aktivisté se tak v současnosti snaží zamezit vstupu zvěře na toto nebezpečné území.
Přísný zákaz vstupu
Údolí smrti je samozřejmě pro návštěvníky uzavřeno. Zájemci si jej mohou prohlédnout z bezpečné vzdálenosti ze speciálně instalovaných vyhlídkových plošin. Pro movitější turisty jsou připraveny i vyhlídkové lety vrtulníkem.
Galerie:
Tvorbě online obsahu se věnuje už od roku 2005. Rád píše o dění ve světě či o zajímavých místech. Jeho články najdete v několika dalších magazínech, které provozuje.
Ideální místo na setkání česko-ruské delegace na nejvyšší úrovni. D