Stalin
Stalin v roce 1915. Zdroj: Volné dílo

V roce 1913 byl Josif Vissarionovič Džugašvili, známý jako Stalin, odsouzen ke čtyřem letům k vyhnanství na Sibiři. Nebylo to poprvé, kdy byl vyhnán na východ, ale pro mladého revolucionáře byly tyto roky dlouhé. Nejprve se nesly v naději na uprchnutí a na revoluci. Později, když se šance na útěk stala téměř nemožnou, si Stalin vyhnanství přizpůsobil k obrazu svému.

Vyhnán na polární kruh

Stalin a další soudruzi byli vystěhováni do sibiřského Turuchansku. Tento obzvláště nehostinný kraj Stalinovi nesvědčil. V četných dopisech určených různým činitelům socialistické strany a manželce si stěžovat na své zdraví i na nedostatek finančních prostředků. V zimě v okolí Turuchansku panovaly i 37 stupňové mrazy, navíc sehnat něco k snědku byl nadlidský úkol.

Vedení strany se rozhodlo Stalina a Jakova Sverdlova ze Sibiře osvobodit. Jenže osvobození se nezdařilo především zásluhou tajného agenta carské policie Romana Malinovského, který o plánech informoval patřičné úřady. V důsledku toho byl Stalin se Sverdovem poslán ještě dál na Sibiř do osady Kurejka. Vesnice, která měla 60 obyvatel a 8 domků, se nachází nedaleko severního polárního kruhu a je tak odlehlá, že se útěk stal doslova nemožným. Oběma revolucionářům byl navíc přidělen zvláštní dozor.

sibiř
Malba sibiřské vesnice na počátku 20. století. Zdroj: Volné dílo

Vztah se čtnáctiletou dívkou i přátelství s dozorcem

Stalin chtěl nejprve uprchnout. O pomoc dokonce žádal Malinovského, kterému bezmezně důvěřoval. Když se později dozvěděl o jeho tajném poslání, nechtěl tomu věřit. Stalin byl nejprve v jedné ubikaci se Sverdlovem, ale muži se nepohodli. Sverdlov si v dochovaných dopisech stěžoval na Stalinovu nepořádnost. Oba nakonec museli být rozděleni a přestali se stýkat.

Stalin byl ubytován v domě rodiny Perepryginových, kde žilo pět osiřelých bratrů a dvě sestry. S jednou z nich, čtrnáctiletou Lidií, navázal pětatřicetiletý Stalin intimní vztah. O dívku se ale zajímal i Stalinův dozorce a oba muži se poprali. Jak bitka dopadla, není známo, ale Stalin měl z konfliktu nečekaný prospěch. Shodou okolností byl velitelem místní policie muž pocházející stejně jako Stalin z Gruzie. Co si oba muži slíbili není jasné, ale důsledkem Stalinova přestupku nebyl žádný trest a Stalin dostal nového dozorce. Tím byl Michail Merzjakov. Podle svědectví Stalinova archivu to byl velmi ohleduplný člověk a oba muži se na Sibiři spřátelili.

Merzjakov byl o mnoho let později v roce 1930 stíhán sovětským režimem za svoji minulost u carské policie. Tehdy se obrátil na Stalina s prosbou, aby zohlednil jeho vřelost během pobytu na Sibiři. Stalin na Merzjakovův dopis reagoval nezvykle vstřícně a muž měl od té doby skutečně od politického pronásledování pokoj.

panteon-kurejka
V Krejce byl na počest Stalina postaven panteon. Dnes jsou z něj ruiny. Zdroj: Volné dílo

Vraťme se ale ke Stalinovi na Sibiři. Od změny dozorce se mu vedlo nevídaně dobře. Chodil na ryby, na vycházky, lovil a navštěvoval soudruhy v okolí. Přestože měl na západě Ruska manželku, žil s Lidií a podle nepotvrzených informací měli dítě. V dopise z roku 1915 zmínil, že se mu zlepšilo zdraví, ale co jej tíží, jsou teploty kolem -45 stupňů.

Roky na Sibiři Stalina nijak nepoznamenaly

Co ukazuje Stalinův pobyt na Sibiři? Jednak je to skutečnost, že kličkami a dalšími machinacemi si i v extrémním prostředí dovedl vybojovat vcelku slušný život. V rámci možností dosáhl toho, co potřeboval. Tento rys se projevil ještě mnohokrát při boji o moc mezi bolševiky i během jeho diktatury. Podle Olega Chlevňkuka, historika a velkého odborníka na Stalinovu éru, dokazuje sibiřský exil na Stalinovu psychickou odolnost, pokoušel se pracovat a sháněl knihy a když to nešlo, přizpůsobil se tak, aby přežil.

Stalin se ze Sibiře vrátil silnější, ale nedal to na sobě znát. Po revolučním roce 1917 začal strmě šplhat v bolševické hierarchii, nejprve ve stínu Lenina, pomocí kliček a čistek. Diktátor, který zemřel v roce 1953, měl během své politické kariéry na svědomí miliony mrtvých. Nejhorší odhady hovoří až o devíti milionech obětí.

Zdroje: O. Chlevňuk – Stalin: Nový životopis, Ch. Lascelles – Stručné dějiny světa




Sdílejte článek:
Přidat na Seznam.cz

Přidejte si Světoběžník na domovskou stránku
Seznam.cz






Sdílejte článek:
Přidat na Seznam.cz


Související

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *