Studie mezinárodního týmu vědců zaměřující se na globální vysychání půdy přinesla znepokojivé výsledky. Odborníci zjistili, že v posledních čtyřech dekádách na třetině světového území, které není trvale zaledněné, docházelo k významnému snižování půdní vlhkosti.
Ze zprávy, kterou publikovali v recenzovaném vědeckém periodiku Enviromental Research Letters, vyplývá, že mezi nejvíce suchem postižené regiony patří rovníková Afrika, velká číst jižní Ameriky, středozápad USA a pás od východní Evropy až po východní Asii. Naopak pouze na pěti procentech pevniny se míra vlhkosti za dané období významně zvýšila.
Mezinárodní tým pod vedením Jana Řehoře z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity analyzoval data z let 1981 až 2021 a pomocí atmosférické reanalýzy modeloval půdní vlhkost v detailním rozlišení. Vědci takto vypočítali trendy zvyšování či snižování vlhkosti.
„Nejhůře vyšly výsledky pro jižní Ameriku. Vysušování zasáhlo významně 54 procent plochy kontinentu, zatímco se vlhkost v půdě zvýšila pouze na jednom procentu území,“ uvedl Řehoř. Ostatní kontinenty jsou suchem postiženy méně, ale i tak vyšla nepříznivá data. V Africe významné vysušování postihlo 40 procent kontinentu, vlhkost se naopak zvýšila na osmi procentech území. Sucho se v Asii dotklo 32 procent území oproti šesti procentům, kde naopak bylo vlhčeji. V Evropě vysychalo 37 procent území a jedno procento se stalo vlhčím. V Severní Americe byl zjištěn pokles půdní vlhkosti na 16 procentech území a nárůst na 7 procentech. Na malém území na středozápadu USA bylo však vysušování krajiny velmi intenzivní. Poměrně málo pak byla zasažena Austrálie.
V Evropě je vysušování patrné nejvíce v létě a primárně se dotýká střední a východní části kontinentu. „Ve střední Evropě je vysušování rychlejší v její centrální a severozápadní části včetně České republiky a v oblasti Karpatského oblouku, naopak pomalejší je v oblasti Panonské pánve, tedy převážně v Maďarsku,“ popsal nepříznivý stav Řehoř.
Vysychání některých regionů, které vědci pozorují již od 80. let minulého století, souvisí podle odborníků se zvyšujícími se teplotami a změnou v časoprostorovém rozložení srážek. Ohroženo je tak lokální zemědělství a lesní hospodářství. Zároveň se zvyšuje riziko rozsáhlých požárů.
Tvorbě online obsahu se věnuje už od roku 2005. Rád píše o dění ve světě či o zajímavých místech. Jeho články najdete v několika dalších magazínech, které provozuje.
