Rok 2023 se nesl ve znamení lesních požárů. Nejvíce postihly Kanadu, ale dramatickou situaci zažily i další oblasti jako například Řecko. Meteorologická služba Copernicus Atmosphere Monitoring Service (CAMS), která celoročně tyto události monitoruje, odhaluje, jak vážná byla situace právě v Kanadě. Za pozornost však stojí i další lesní požáry, jež znepříjemnily život místním obyvatelům i turistům.
Požáry, které v Kanadě vypukly na konci května, vyprodukovaly téměř 480 megatun uhlíku, což je vůbec nejvíce v historii měření lesních požárů a současně pětinásobek průměru na jednu událost za posledních 20 let. Při událostech v Kanadě se jednalo o celých 23 % celosvětových emisí vzniklých tímto způsobem. Copernicus odhaduje celkové roční emise z požárů (k 10. prosinci 2023) na 2 100 megatun uhlíku.
„Požáry v Kanadě byly významnou událostí v oblasti globálních emisí požárů v roce 2023. Rozsah na většině území země a trvání od května do října dosáhly úrovně, která dosud nebyla v datech zaznamenána. Dopady těchto požárů na kvalitu ovzduší v Severní Americe a skutečnost, že Evropa mohla v jejich důsledku zažít zamlženou oblohu, jasně naznačují jejich význam. V rámci systému CAMS pečlivě sledujeme požáry vegetace po celém světě v průběhu celého roku, abychom lépe pochopili, jak se mohou měnit jejich období a co to znamená pro kvalitu ovzduší na celém světě,“ vysvětluje vedoucí vědecký pracovník společnosti CAMS Mark Parrington.
Velké požáry na severní polokouli letos vypukly kromě Kanady také v Rusku, ve Spojených státech a v Evropě. Zatímco v Kanadě trhaly nechtěné rekordy, jinde byla situace klidnější. Výjimku představuje Řecko. Červencové požáry na Rhodosu a srpnové v okolí regionu Evros poblíž tureckých hranic ve Východní Makedonii a Thrákii měly značný dopad na místní komunity i turisty. Souhrnné emise uhlíku z lesních požárů v červenci a srpnu byly třetí největší v historii měření po letech 2007 a 2021, a to přibližně 2 megatuny uhlíku.
Aktuálně probíhající meteorologický jev El Niño vede ke zvýšení teplot a suchu, čímž se stupňuje riziko požárů zejména v tropických oblastech jižní polokoule. Počet i emise uhlíku v Indonésii se v podmínkách El Niña v období od srpna do listopadu ve srovnání s předchozími třemi lety zvýšily, ale nedosáhly úrovně, kterou zažily během El Niña v letech 2015 a 2019. Požáry zažila na začátku roku i Jižní Amerika a během října a listopadu hořelo také v Austrálii.
Vztah mezi změnou klimatu a požáry je složitý, protože emise z nich nejsou jednou z hlavních příčin zvyšování koncentrace skleníkových plynů v atmosféře. Stoupání teploty spojené s vyššími hodnotami těchto plynů však zvyšuje pravděpodobnost vzniku požárů. Vzhledem k tomu, že jsou vlny veder stále častější, v kombinaci s dlouhodobým suchem se zvyšuje pravděpodobnost výskytu bezprecedentních katastrof, jaké letos zažila Kanada. Proto je neustálé sledování vývoje emisí klíčové pro posouzení a zmírnění jejich dopadu na kvalitu ovzduší a lidské zdraví.
Tvorbě online obsahu se věnuje už od roku 2005. Rád píše o dění ve světě či o zajímavých místech. Jeho články najdete v několika dalších magazínech, které provozuje.
