Japonsko je studnice fantastických legend a pověstí. Nadpřirozeno jako by se tu protínalo s realitou, a tak jsou různí démoni tématem nadšeně diskutovaným a obecně přijímaným. Dle jedné z pověr měl kdysi žít zlý, alkoholu holdující, zlobr, který nejen, že unášel ženy, dokonce je i vraždil a jedl. Jeho řádění zastavil až chrabrý bojovník. Bez pomoci bohů by se mu to však nepovedlo.
Ženy zrůdě napospas
V japonském městě Kjóto se kdysi rozmohl takový nepříjemný nešvar, začaly se zde ztrácet mladé ženy. Bylo tak povoláno médium, muž znalý práce s duchy i odkrývání záhad, aby věc prošetřil. Viníka údajně skutečně vyvěštil. Byl jím obrovský zlobr z nedalekých hor, říkalo se mu Šuten Doji (Shuten-doji, v překladu „opilý hoch“). Právě tam, do svého hradu v kopcích, měl ženy unášet.
Jeho počínání bylo nadmíru otrlé, ženy buď lstivě vylákal, povětšinou však skutečně unesl na své panství, kde je nejprve věznil a následně zabil a snědl. To se přirozeně nelíbilo místním mužům, natož pak samotnému císaři. Byla tak sestavena výprava zacílená na jeho likvidaci.
Hrdinové a boží pomoc
Šestičlenná skupina v čele s udatným mužem jménem Minaomoto „Raiko“ Jorimitsu vyrazila vstříc nebezpečnému protivníkovi. Zřejmě by neuspěli, nebýt dobrých bohů, vystupujících v lidské podobě. Ti potkali tyto odvážné muže a poté, co jim bylo vylíčeno, s kým se jdou utkat, poskytli jim dary nadpozemské síly.
Těmi dary byla zázračná helma a saké, zlobrův oblíbený alkoholický nápoj. Saké mělo být natolik silné, aby jej okamžitě uspalo a ulehčilo tak jeho vraždu. Ještě něco družina dostala na cestu – dobrou radu. Aby se dostali do hradu co nejblíže obrovi, měli se převléct za buddhistické mnichy. Pod svými rouchy však ukryli zbraně, připravené k boji.
Hostina z lidského masa a krve
A skutečně, klam se podařil, zlobr je nejen vpustil dovnitř, připravil pro ně i hostinu. Na stříbrných podnosech nechal svým hostům servírovat maso zbídačených žen. Museli jej pozřít, aby neupadli v podezření. Tento ohavný pokrm zapíjeli lidskou krví.
Zlobr se po celý čas zásobil velkým množstvím alkoholu, s přibývajícími číšemi se se svými návštěvníky družil stále víc. Došlo tak i na saké.
Vítězná bitva
Šuten Doji nakonec ve svých komnatách skutečně usnul. Hrdinové se vkradli k jeho lůžku, chytili jej za ruce a nohy, zatímco statečný Minaomoto zlobrovi uťal hlavu. Ta ale praskla v čelistech a svojí obrovskou tlamou mířila rozdrtit Minaomotovu hlavu. Zázračná helma jej však zachránila, nezaváhal a znovu se chopil meče. Bojoval, co mu síly stačily. Zlé stvoření nakonec usmrtil zcela.
Legenda pravdou podložená?
O této legendě se můžeme dočíst už v textech ze 14. století. Zajímavým je fakt, že se prý opírá o konkrétní data a údaje. K onomu „incidentu“ mělo dojít na pomezí 10. a 11. století, kdy v Japonsku vládl 66. císař jménem Ichijō. Možná tak této pověsti kdysi dávno jako podklad posloužily události reálné.
Galerie:
Vystudovala bakalářský obor Religionistika na FF ZČU v Plzni. Psaní je pro ni vyjádřením pocitů i poselstvím dalším lidem. Jak říká: „Je to lék pro duši i účinný prostředek pro hluboká sdělení věcí minulých i budoucích.“ Nejvíce ji zajímají témata spjatá s historií, urbexem, ale blízko má i k tématům víry a legend. Aktuálně se intenzivně věnuje focení opuštěných míst (Urban Exploration).
