Žili na severoamerické půdě dávno předtím, než si ji evropané podmanili, a také dávno před tím zmizeli. Tajemní Anasaziové jsou jedním z nejzáhadnějších národů. Víme o nich pramálo, ale dochované důkazy naznačují, že se jejich život točil kolem náboženských rituálů a zemědělství.
První stopy po Anasaziech byly objeveny teprve v roce 1888, když dva kovbojové v údolí Chaco Canyon v Novém Mexiku narazili na pozůstatky dávného města. To později dostalo název Pueblo Bonito neboli krásné město a jednalo se o rozsáhlý komplex ve tvaru podkovy, jehož vznik se datuje kolem roku 1100 našeho letopočtu. Formát tohoto města se ale vymyká zvyklostem, protože se skládá asi ze sedmi stovek místností, které jsou vystavěny ve čtyřech podlažích a všechny mají totožný rozměr. Zvláštní je také fakt, že prostory nebyly vybaveny žádným nábytkem ani nástroji. Odborníci předpokládají, že zde mohlo žít více jak tisíc lidí.
Život plný rituálů
Fascinující jsou také okrouhlé prohlubně zvané kivy. Ty se nenacházejí jen v lokalitě Pueblo Bonito, ale i v ostatních později objevených anasazijských sídlech. Společným rysem všech kiv bylo dřevěné zastřešení a otvor do země uprostřed prohlubně. Zdá se, že kivy sloužily pro vykonávání náboženských rituálů. Otvor do země mohl sloužit jako „komunikační kanál“ s předky a tajemnými silami Země.
Že se tento tajemný národ zajímal o dění na obloze, napovídá i orientace jejich staveb podle pohybu nebeských těles. Nejde ale jen o sídla a kivy. Cesty, které Anasaziové vybudovaly, jsou dlouhé a mnoho jich vede do naprosto pustých míst, jejich směr ale naznačuje spojitost s astonomií.
Rychlé zmizení tisícileté kultury
Stopy po Anasaziech končí ve třináctém stoleté. Jisté je jen to, že okolo roku 1220 opustili místa, která byla jejich domovem tisíce let a přesunuli se desítky kilometrů na sever. Tam setrvali sto let a znovu se přesouvali, tentokrát asi 500 kilometrů na jih. Poté jejich stopy mizí v prachu času. Těžko říci, proč k tomu došlo. Pravděpodobná se jeví hypotéza o změně klimatu a spotřebování všech zdrojů. Půda přestala být úrodná a nastal hlad. To mohlo vést k přesunům a následnému rozpadu civilizace.
Za potomky Anasazijů se dnes považují Hopiové, jedni z původních obyvatel jihozápadu Spojených států. Poté, co Anasaziové opustili jihozápad USA nebo se smísili s okolními národy, obsadili jejich bývalé území Navahové.
Dnes známe 125 anasazijských měst a vesnic. Nejznámějším z nich je město Mesa Verde v Coloradu, které se nachází ve skalní prohlubni a je turistickým lákadlem.
Kanibalismus?
V ohništích v anasazijských městech a vesnicích byly nalezeny stopy po tepelně opracovaných lidských kostech a dalších prokazatelně lidských pozůstatcích. Je tak více než pravděpodobné, že tito indiáni praktikovali kanibalismus. Důvodů může být několik. Vzhledem k tomu, že šlo i silně nábožensky orientovaný národ s řadou rituálů, kanibalismus zřejmě souvisel s obřady. Mohl to být ale také důsledek hladovění či vyřizování účtů s nepřáteli. Důkazy, proč k tomu skutečně docházelo, ale dávno zavál čas, a tak můžeme už jen spekulovat.
Galerie:
Tvorbě online obsahu se věnuje už od roku 2005. Rád píše o dění ve světě či o zajímavých místech. Jeho články najdete v několika dalších magazínech, které provozuje.
