Žijeme v době nebývalého růstu teploty a prognózy tohoto vývoje jsou často velmi pesimistické. Lidstvo se ale v podstatě od svých počátků potýká s dlouhodobými klimatickými proměnami, jen poprvé můžeme téměř s jistotou tvrdit, že za aktuálním trendem stojí člověk. V minulosti, kdy byli naši předci na stabilitě počasí doslova závislí, znamenaly i sebemenší výkyvy pravidelných cyklů problémy. Proto byla malá doba ledová skutečnou pohromou, která zejména v Evropě způsobovala hlad, bídu a nemoci.
Katastrofální začátek dlouhého ochlazení
Termín malá doba ledová je ve skutečnosti nepřesným označením klimatické anomálie, která způsobila dramatické ochlazení zejména na severní polokouli. Hrubá datace tohoto cyklu je ohraničena 14. a 19. stoletím, někdy se lze setkat i s přesnějším vymezením, a to roky 1315 – 1850.
Přestože k mírnému ochlazování došlo již v prvních letech 14. století, rok 1315 je významným milníkem v dějinách lidstva. Události, které tehdy započaly, jen potvrzují skutečnost, jak počasí dokáže ovlivňovat vývoj společnosti. Na jaře tohoto roku prakticky v celé Evropě vytrvale pršelo a deště neustávaly ani s příchodem léta. Teploty zůstaly tak nízké, že obilí nedozrávalo. Malou sklizeň nebylo kde sušit. Špatná úroda měla za následek obrovský nárůst cen potravin a nedostatek krmiva pro dobytek. Dosud relativně prosperující Evropa vstoupila do temného období hladu, nemocí a kanibalismu. Ve stejném duchu se nesl i následující rok a až v létě 1317 se počasí vrátilo k normálu.
V Českých zemích zemřely desetitisíce lidí, hynul dobytek a během kruté zimy v roce 1317 zamrzla v Praze Vltava. Podle kronikáře Žitavského „nebylo horšího stavu v tomto království, neboť nikdo z nás už nenaříká, jako by měl něco ztratit, ale jako by už byl nadobro zbaven života i všeho, co kdy měl.“
K razantnímu a dlouhodobému poklesu teplot však došlo v 15. století. Severní polokouli zužovaly tuhé zimy, léta byla studená a krátká. Vltava v Praze zamrzala prakticky každou zimu, stejně tak jako ostatní velké řeky v západní Evropě. Několikrát dokonce zamrzlo Baltské Moře a úžina mezi Francií a Anglií. Mezi 15. a 17. stoletím získalo Grónsko většinu svého vnitrozemského ledu. K postupnému oteplování začalo docházet až v 19. století a za poslední milník periody lze považovat katastrofální hladomor v Irsku (1845–1849).
Sluneční minima a další možné příčiny
Malá doba ledová nemá nic společného s tou dobou ledovou, která skončila zhruba před 10 000 lety. Odborníci tuto klimatickou anomálii nedokáží přesně vysvětlit, nicméně s velkou pravděpodobností ji má na svědomí absence slunečních skvrn, což vede k ochlazení klimatu.
Nejchladnějším obdobím malé doby ledové bylo 17. století. V té době procházelo Slunce fází zvanou Maunderovo minimum (zhruba 1638 – 1715). Důsledkem byly extrémní zimy v Evropě. Další chladné periody jsou rozděleny na Spörerovo minimum (1400–1510) a Daltonovo minimum (1790–1830).
Ve skutečnosti ale mohlo jít o kombinaci několika událostí. Zvažována je i možnost výkyvů v příjmu slunečního záření nebo takzvaná vulkanická zima, která mohla být alespoň zpočátku faktorem, který stál za razantním ochlazením. V takovém případě je ochlazení způsobeno velkým množstvím vyvrženého prachu a plynu do atmosféry, přičemž sluneční záření se velkou měrou odráží zpět do vesmíru.
Galerie:
Tvorbě online obsahu se věnuje už od roku 2005. Rád píše o dění ve světě či o zajímavých místech. Jeho články najdete v několika dalších magazínech, které provozuje.
holt topič Lexa na slunci občas přidá, občas ubere a my se musíme nějak přizpůsobit … ekopošuky možná napadne měnit topiče:-)
Teorie o oteplování vlivem CO2 nedokážou vysvětlit ani malou dobu ledovou, ani římské klimatické optimum. A když mluvíme o geologické historii v řádu milionů let tak přes 30x vyšší koncentraci CO2 se Země neuvařila.
30x vyšší koncentrace CO2 v atmosféře by nás už nejspíš dávno uvařila…
Uhlík ve fosilních palivech pochází z atmosféry. Vliv CO2 na skleníkový efekt není lineární. Navíc se více oteplují polární oblasti.
Globální teplota je ve skutečnosti stále nízká. Podobně i obsah CO2. V minulé době meziledové u nás rostly lotosy.
Moc pěkný je dokumentární film Malá doba ledová.
Mame jistotu jo? Neumime predpovedet pocasi na tyden dopredu, ale vime co bude za 20 let??? Nebo za 100? Ja si pamatuji Al Gora, jak tvrdil, ze po roce tusim 2000 bude o 20m zvednuta hladina more. A vite co ? Al Gore si letos koupil dum na plazi. Takze tomu fakt chcete verit na 100%? Az budeme schopni na mesic predpovedet pocasi, tak budu vahat. Ale jinak NE.
Pavel: NE, nemáte pravdu. Klimatické změny nemají s předpovědí nic společného. Navíc skutečnost, že za současným enormním nárůstem teploty stojí činnost člověka po průmyslové revoluci je vědecky podložená a mnohokrát ověřovaná teorie, tedy takřtka jistota. Např. https://www.theguardian.com/science/2019/jul/24/scientific-consensus-on-humans-causing-global-warming-passes-99
No ale můžeme připustit, že výbuch sopky nebo absence slunečních skvrn může nárůst nynější teploty snížit? Navíc, historie lidstva ukazuje, že nejvíce se lidem daří v teple. Pokud je jednodušší zajistit si obživu, je čas na vynálezy, umění, vzdělání atd. Proč se postavilo nejvíce katedrál do 14 stol? Bylo teplo a relativně dostatek jídla pro stovky dělníků a jejich rodin. Proč, kromě jiného vypukla Francouzská revoluce? Nebyl tehdy náhodou ve Francii hladomor? Nezvrhly se žádosti o chléb v protestující Paříži v dobytí Bastily? Nešířil se mor, války a nedostatek jídla právě v období chladu? Inkvizice, hon na kacíře a čarodějnice, v kolika obviněních hrálo prim přičarování špatného počasí?
Žádný enormní nárůst teploty se nekoná, jen se pomalu vrací teploty do normálu, ale pořád nám hodně stupňů chybí, římská říše kolabovala právě kvůli ochlazení na současné velice nízké teploty. Teorie o řízení klimatu pomocí CO2 je jen potická ideologie, proti které opravdoví vědci spíše protestují. Když bylo 295ppm tak bylo globální oteplování ještě o +3-4 C silnějčí než dnes. Což už samo vyvrací tedorii o vládě CO2 nad klimatem, politiky to nezajímá, jde o obrovské peníze a to je to jediné o co politikům jde. Vzdálenost a náklon země vůči slunci má obrovský vliv na klima, i sluneční aktivita. I kdybychom vše fosilníspálili, nezdrželi bychom dobu ledovou ani o 200 let ze 100 000 let trvání doby ledové. Oteplení o 1C je nic proti ochlazení o 10 C. Klimatická přirozená divokost je něco nepředstavitelného.