makabejští
Wojciech Stattler - Makabejští, volné dílo

Fyzické tresty a vraždění, pojmy protkané celou historií lidstva. Asyřané v dávnověku bojovali se Židy, mrtvoly napíchnuté na kůlech lemovaly cesty. Král Antiochos Epifanés nenáviděl židovskou vzpurnost, ale především pak jejich víru a náboženské zvyklosti. Stalo se tak, že skupinu lidí nechal bestiálně zabít jen proto, že s ním nechtěli usednout ke stolu a pojíst vepřového masa.


Židovská touha po svobodě jako domnělá neúcta k okupovateli

Rok 167 př. n. l. se nesl v duchu pokračující násilné helenizace Judska. Tu inicioval asyrský král Antiochos IV. Epifanés (215 – 164 př. n. l.), chtěl tak sjednotit jím ovládaná území. Židovský klan Makabejců (jinak též Makabejští), hrdí vlastenci, kteří se sdružili kolem vůdčí osoby Judy Makabejského, však reagoval protiúderem a téhož roku povstal. Započal tak několikaletý svár, který byl zároveň vyústěním již nesnesitelné situace, neboť nenávist sršela z obou stran. Židé v Asyřanech viděli okupanty a neustálou hrozbu krveprolití. Asyřané zase nenáviděli židovskou tvrdohlavost podřídit se. Král Antiochos navíc ze srdce nesnášel náboženský dogmatismus Židů.

mince
Antiochos IV. Epifanés na dobové minci. Zdroj: http://www.cngcoins.com / CC BY-SA

Asyrská pomsta a Antiochova jízlivá brutalita

V reakci na povstání se tak Antiochos rozhodl Židům názorně ukázat, co si o jejich “nevděčném” jednání a především pak o náboženském vyznání myslí. Židovskou víru zcela zakázal a během následné agrese dokazoval svoji moc a postavení.

V jednom z mnoha případů si tak třeba nechal dovléct židovskou ženu a jejích sedm synů. Započala králova hra, jejíž konec byl pro zajatce smrtelný. Jak je známo, židovské zvyklosti nedovolují, mimo jiné, konzumaci vepřového masa. Král toužil pokořit jejich přetrvávající vyznání. K přítomným promlouval, klidným hlasem je chlácholil, že pokud maso pozřou z donucení, Bůh jim zcela určitě odpustí, neboť nepůjde o hřích. Oni však nepovolili. A tak došlo na výhrůžky teroru a popravy. Ani tím si však nepomohl. A tak začal konat.

Nejstarší ze synů byl vpleten do kola, končetiny byly následně od těla odděleny. Král, znovu poklidně, ve snaze vyznít snad až omluvně, ukázal na připravenou hostinu a zval zbylé ke skvělé večeři z vepřového s ujištěním zachování jejich života. Ani hrůzný pohled na utrpení blízké osoby, ani neupřímné podlézání krále, však zajatce nezlomilo.

Antonio Ciseriho
Výřez z obrazu Mučednictví sedmi makabejských. Autor: Antonio Ciseriho, volné dílo

Druhému synovi tak byly odseknuty údy. Trup s hlavou, stále při vědomí mladíka, byl smažen v ohromné pánvi. Další byl zaživa stažen z kůže, jeho hrudník byl otevřen a vnitřnosti vytrženy za útrpného řevu oběti. Čtvrtému hochovi vytrhli jazyk, znovu zažehli oheň a upekli jeho tělo na rožni. Pátému chlapci byla připravena smrt upálením na hranici, šestý byl vržen do kotle s vařící vodou. Poslední, nejmladší z bratrů, nečekal, než se král rozmyslí, jakou zvrhlou smrt pro něj zvolí, a skočil do horké vody za svým bratrem. Zlomená matka byla beze vzdoru upálena. Jak popsat tyto okamžiky? Zlovůle, bezpráví, ale i daň za neposlušnost. Král si mohl diktovat a také tak činil. A tímto gestem ukázal, jak bude řešit nekázeň.

Takovým lidem dnes říkáme psychopati a sérioví vrazi

Dnes nám tyto zbytečně útrpné zvyklosti přijdou nepochopitelné, ale dávno před námi bývaly vcelku běžné. Asyřané byli krutými a nelítostnými bojovníky i vládci, v historickém kontextu se však nejednalo o výjimečné chování.

Zdroj: M. P. Donnelly, D. Diehl – Nejkrutější metody mučení v dějinách





Sdílejte článek:
Přidat na Seznam.cz

Přidejte si Světoběžník na domovskou stránku
Seznam.cz






Sdílejte článek:
Přidat na Seznam.cz


Související

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *