Křesťanství v rámci svého všeobecného přijetí muselo projít trnitou cestou. První křesťané platili za svoji víru životy, až 4. století n. l. přineslo v Evropě ovoce v podobě povolení této víry. Na Dálném východě však za své vyznání lidi mučili ještě v 17. století. Jedním příkladem jsou události, k nimž došlo ve městě Nagasaki.
Praktický císař Konstantin
Slavná doba obratu křesťanského postavení se obecně datuje k roku 313 n. l., kdy císař Konstantin I. Veliký vydal svůj edikt milánský. Tímto dokumentem zařadil křesťanskou víru mezi povolená náboženství uvnitř Římské říše.
Co jej vedlo k tomuto kroku? Okolnosti byly spíše praktické nežli poetické. Rozpínající se počet věřících již nešlo nadále přehlížet. Tento krok byl pro rozvoj říše nadmíru strategický. Nicméně legendy, jak to tak bývá, vytvořily barvitější vysvětlení. Konstantin měl mít noc před těžkou bitvou u Milvijského mostu vidění. Na obloze se mu zjevil kříž a v hlavě uslyšel hlas, říkající „v tomto znamení zvítězíš“. Jak mu bylo napovězeno, tak učinil a bitvu vyhrál. Od té doby se zasluhoval o dobro křesťanů a jejich vyznání.
Japonsko i v době osvícenství jinověrcům trhalo údy
Japonsko bylo a je zemí s převládajícím polyteismem. Nejrozšířenějším je zde buddhismus a šintoismus. Křesťanství sem dorazilo až roku 1549, kdy se zde vylodili první převážně španělští a portugalští misionáři, z nichž nejznámějším je František Xaverský. Nedůvěra k cizincům i cizímu náboženství však byla silná. Situace se natolik radikalizovala, že začala vznikat celá řada protikřesťanských ediktů.
Misionáři byli v průběhu 17. století z Japonska vypuzeni a občané, kteří přijali křest jako svoji novou životní cestu, začali být hojně pronásledováni. Náboženská nesnášenlivost došla do tak obludných rozměrů, že bychom ji mohli srovnat s horlivostí a postupy nechvalně známé španělské inkvizice. Věřící nejen že byli štváni jako divá zvěř, došlo i na místní mučící praktiky. Ty měly co do utrpení i do ponížení charakter krvavých orgií a povětšinou končily smrtí.
Hrůzy v Nagasaki
Japonské město Nagasaki známe především jako místo, které poznamenala tragédie sklonku 2. světové války, kdy tu byla vypuštěna atomová bomba ničivého rozsahu. O tři století nazpět zde ale došlo k jiným děsivým událostem. V řádu několika desítek let dokonce dvakrát.
V září 1622 tady bylo veřejnému hanobení vystaveno padesát křesťanů. Lynčování bylo ukončeno jejich upálením zaživa. Přesně čtyřicet let nato se situace zopakovala, v září roku 1662 proběhla další úděsná exekuce. Dva evropští cestovatelé, François Caron a Joost Schorten, s úděsem přihlíželi a později o tomto podali svědectví. Ženy nechali jejich kati nahé lézt po kolenou ulicemi města, poté je nechali napospas zvrhlým choutkám místních zlořádů. Ponížené a zneuctěné ukončili jejich život vhozením do kádí s jedovatými hady.
Muži byli páleni vroucí vodou, stávali se doslova chodícími pochodněmi, když je ovázali hořlavým materiálem a zapálili. Umírali v bolestech, někdy hned, jindy celé dny.
Několik „šťastlivců“ vyvázlo pouze s vypáleným cejchem na čele. Rok co rok pak byli prověřováni, zda od křesťanské víry skutečně upustili.
Galerie:
Vystudovala bakalářský obor Religionistika na FF ZČU v Plzni. Psaní je pro ni vyjádřením pocitů i poselstvím dalším lidem. Jak říká: „Je to lék pro duši i účinný prostředek pro hluboká sdělení věcí minulých i budoucích.“ Nejvíce ji zajímají témata spjatá s historií, urbexem, ale blízko má i k tématům víry a legend. Aktuálně se intenzivně věnuje focení opuštěných míst (Urban Exploration).
Vysloužilo si Nagasaki Boží trest?
Ve jménu víry či nějaké ijiné deologie se vždycky dělají nějaká svinstva. Zatím jsem slyšel jen málo takového o normálních nevěřících lidech. Víry a ideologie jsou nástrojem k mrzačení lidstva.
Dobré nedělní ráno.
Jsem nevěřící.
snažím se dělat to nejlepší.
Zatím to jde.
Mějte se hezky.
HH.
No problém. Jasná Boží vůle.
Nutno podotknout, že drakonické tresty byly ve feudálním Japonsku normou a netýkaly se pouze křesťanů. Obvyklé bylo také uplatňování kolektivní viny, kdy byl provinilec popraven s celou svou rodinou. Jako třeba japonský psanec Ishikawa Goemon, který byl po svém dopadení zaživa uvařen v oleji se svou rodinou, včetně malého syna.
ti pedofilní darmožrouti způsobili nejvíc bolesti,kvůli víře vznikali války…ještě dnes kněží zneužívají děti,Vatikán o tom ví,a nic nedělá…:)
Vůbec mě to nedojímá. Kdyby to Bůh nechtěl, tak to tak nemuselo dopadnout a hlupáci polapeni křestanskou špínou a pohádkami jdou po takové nepravosti rovnou do nebe. Takhle se měl Řím s tou sektou vypořádat taky.
Japonci byli vždycky barbaři…
Tak předně šlo o to, že katolická církev měla na ostrově Kjúšú obrovský vliv (do takové míry, že jim Nagasaki v podstatě patřilo).
Země se navíc nacházela v období občanských válek a muži, co ji sjednotili potřebovali zemi stabilizovat, v čemž jim tisíce křesťanských konvertitů zrovna nepomáhalo. Ten první pouze vykázal zahraniční misionáře, ale s vlastními lidmi nic moc nedělal.
Ten druhý se od Williama Adamse, anglického námořníka, dozvěděl o španělských koloniích v Novém světě a zavedl proto proti křesťanům poněkud tvrdší praktiky.
No jo, ono se totiž v Japonsku předčasně prozradilo, jak to vypadalo v Americe…