Letní prázdniny jsou tu a s nimi i příjemné dovolené a výlety. Na těch sice obvykle nepředpokládáme, že by se stalo něco špatného, ale jeden nikdy neví. Úraz i jakýkoliv jiný zdravotní problém vás může potkat kdekoliv a kdykoliv. Proto je dobré vědět, jak v takové situaci zareagovat a znát alespoň nějaké základy první pomoci.
Na co nesmíte zapomenout?
Na možnost zdravotních komplikací byste měli myslet ideálně už při balení. Kromě samozřejmých věcí jako opalovacích krémů, přípravků proti hmyzu apod. by vám proto neměly chybět ani náplasti, dezinfekce, obinadla a také nějaké léky na horečku, alergii či střevní potíže. Zabývat se před dovolenou takovými věcmi může být sice trochu otrava, nicméně je lepší být připravený.
Pokud se přihodí něco opravdu vážného, pamatujte především na základní pravidla první pomoci. Zaprvé zjistěte, jaký je stav zraněného. Dýchá? Krvácí? Je při vědomí a vnímá? Pokud usoudíte, že je to třeba, neprodleně zavolejte záchranku. V Evropě a některých světových destinacích (např. v Egyptě) volejte na linku 112.
A zadruhé – kromě raněného myslete také na své vlastní bezpečí. Pokud by vás poskytnutí první pomoci jakýmkoliv způsobem ohrozilo na životě, raději si dobře rozmyslete, zda se do něj pustíte. Kdyby se stalo něco i vám, nejen že už raněnému nepomůžete, ale možná nezachrání nikdo ani vás.
Zlomeninu znehybněte, ale nikdy nenapravujte
Nyní už se pojďme podívat na první z úrazů, se kterým se můžete na dovolené čí výletě setkat. Jsou jím zlomeniny, které si lze přivodit nešikovným pádem nebo třeba skokem do vody. Zlomenina se projevuje bolestivostí, otokem, omezenou pohyblivostí a někdy i nepřirozeným postavením končetiny.
První pomocí u zlomenin je znehybnění, a to právě v té poloze, ve které zlomenina je. Nikdy se zlomenou končetinu nesnažte sami napravovat a nemanipulujte s ní víc, než je nezbytně nutné. Ke znehybnění můžete použít pevnou rovnou větev, hůl, tyč nebo nějaký podobný předmět. Nezapomeňte znehybnit také kloub nacházející se nad zlomeninou. V případě otevřené zlomeniny ránu překryjte sterilním materiálem.
V případě podezření na zlomeninu páteře s raněným vůbec nehýbejte! Nechte ho zkrátka v poloze, v jaké je a zavolejte záchranku.
Silné krvácení musíte řešit okamžitě
Krvácení může působit poněkud děsivě, protože na rozdíl od zlomenin, pokud je silné, může znamenat velmi rychlou smrt. Když však budete vědět, co dělat, trochu mu na té děsivosti ubyde.
V případě drobného krvácení nejde o nic hrozného, ránu stačí opláchnout, vydezinfikovat a přelepit náplastí či sterilním polštářkem. U silného krvácení je to horší. Při tom není čas otálet a je třeba ránu okamžitě stlačit prsty směrem ke kosti. O to požádejte buď přímo raněného, nebo to udělejte sami, ideálně však v rukavicích. Ze dvou obinadel můžete vyrobit tlakový obvaz – jedno smotané obinadlo přiložte přímo na ránu a druhé přes něj namotejte, aby vytvářelo tlak. A samozřejmě neprodleně volejte záchrannou službu.
Silné krvácení lze zastavit také pomocí škrtidla, nicméně to se používá až jako poslední možnost, když se krvácení nedaří zastavit jinak. Proto se do něj raději nepouštějte, pokud vám k tomu nedá pokyn dispečer na lince záchrany.
Při zranění hlavy se snažte udržet postiženého při vědomí
Že dokáže být zranění hlavy nebezpečné, nikoho nejspíš nepřekvapí. Může totiž vést k otřesu mozku, krvácení do mozku a potenciálně i k jeho trvalému poškození. V létě jsou častou příčinou těchto úrazů skoky do neznámé vody, nicméně stačí i nešikovný pád nebo silný úder.
První pomocí je samozřejmě okamžité zavolání záchranky. Kromě toho je vhodné uvést zraněného do polohy na zádech s podloženou hlavou. Tedy pouze v případě, že nemáte kromě hlavy podezření také na zranění páteře – to s postiženým rozhodně nehýbejte. Za žádných okolností zraněnému nepodávejte žádné jídlo, pití ani léky. Pokud je při vědomí, povídejte si s ním, ať tak co nejdéle zůstane. Pokud není, sledujte, zda dýchá a zkrátka čekejte, až dorazí pomoc.
Zranění břicha může vést k otravě krve
Poranění břicha možná nezní tak děsivě jako zranění hlavy, ve skutečnosti však může být úplně stejně nebezpečné. Mohlo by totiž dojít ke krvácení do dutiny břišní, nebo dokonce k protržení některého z vnitřních orgánů a následnému vylití jeho obsahu do břišní dutiny. To pak velmi rychle vede k infekci a někdy až k otravě. K takovému zranění může dojít při velmi silném úderu do břicha či pádu z velké výšky.
A jaká je první pomoc? Stejně jako u poranění hlavy postiženému v žádném případě nepodávejte jídlo, pití ani léky. Zkontrolujte, zda nemá na břiše otevřenou ránu, a pokud ano, sterilně ji překryjte. V případě, že by měl v těle zabodnutý nějaký cizí předmět, nevytahujte ho! Naopak se ho pokuste zafixovat tak, aby se nemohl v ráně volně hýbat. Dále se snažte dotyčného udržovat v klidu a komunikujte s ním, aby neupadl do šoku. A samozřejmě co nejdříve volejte odbornou pomoc.
Na co dalšího se připravit?
Kromě různých zranění vás může na dovolené poměrně snadno potkat také třeba úpal či úžeh, při kterých je třeba organismus postupně zchladit. V některých zemích či u moře by vás mohl napadnout nějaký nebezpečný tvor, s čímž se pojí poněkud specifická první pomoc.
I když byste nad tím možná nejraději mávli rukou, přípravu na první pomoc nepodceňujte. Nikdy nevíte, kdy by se vám mohla hodit. Obzvlášť v cizím prostředí, či dokonce v cizí zemi, kde to neznáte a s ostatními se dorozumíte jen těžko.
Copywriterka, která se věnuje psaní na částečný úvazek od roku 2020. Studuje český jazyk a literaturu na VŠ, aby se jednoho dne mohla tvorbě textů věnovat naplno. Zajímá se o různá tajemná či pozoruhodná místa na zemi, o která se pak s radostí dělí se čtenáři. Jelikož má za sebou také zdravotnické vzdělání, věnuje se i tématům první pomoci.
