Vysoké teploty, které doprovází letošní léto, mohou způsobit nepříjemné potíže v podobě úpalu nebo úžehu. Dostat je ve slunečných letních dnech můžete totiž poměrně snadno, a to jak u nás, tak i v teplých krajích na dovolené. Proto je vždy dobré vědět, jak úpal a úžeh poznat a jaká je první pomoc.
V čem se vlastně úpal a úžeh liší?
Spousta lidí tyto dva výrazy zaměňuje, nebo ani neví, že je v nich vůbec rozdíl. Jedná se vlastně o velmi podobné stavy – oba vznikají kvůli přehřátí organismu a také se velmi podobně projevují. Přesto se v něčem liší.
Úžeh vzniká přímým působením slunečního záření – tedy když budete pobývat dlouhou dobu na slunci bez ochrany. Často bývá také spojen s různě závažnými popáleninami kůže. Úpal vzniká působením horka například ve vydýchaném dopravním prostředku nebo přehřáté místnosti. Oproti úžehu tedy nemusí vzniknout pouze na slunci, stačí mu jen vysoká teplota.
Jak se projevuje úžeh?
Úžeh se projevuje bolestmi hlavy, nevolností, pocitem na zvracení a zvracením. Typická je rovněž únava, malátnost a samozřejmě zvýšená teplota. Ta může někdy způsobovat zimnici, kterou byste u úžehu pravděpodobně nečekali. Podobně by vás mohla zmást také studená pokožka – samozřejmě mimo míst popálenin, která bývají teplá.
Právě popáleniny úžeh často doprovází. Projevují se zarudnutím kůže, tvorbou puchýřů, bolestivostí, citlivostí a někdy také otoky.
Známky úžehu se mohou objevit se zpožděním. Často se dostaví třeba až večer nebo v noci po vystavení slunci.
Jak se projevuje úpal?
Příznaky úpalu jsou velmi podobné jako u úžehu. Na rozdíl od úžehu se úpal projevuje ihned – nemůže se stát, že by problémy nastaly třeba až večer.
Úpal i úžeh může dojít až do té fáze, že horečka vystoupá nad 40 °C a postižený začne ztrácet vědomí. V takovém případě jeho stav rozhodně nepodceňujte a ihned vyhledejte odbornou pomoc. Mohlo by totiž dojít k poškození mozku. Ve většině případů to však není třeba a oba tyto stavy lze při správné první pomoci bez potíží zvládnout i bez lékaře.
První pomoc při úžehu a úpalu
První pomoc je u obou těchto stavů v podstatě stejná. Nejdůležitější je snížit tělesnou teplotu postiženého. Přesuňte ho do stínu nebo chladné místnosti. Vyhněte se ale příliš klimatizovaným prostorům – při velké a náhlé změně teploty by mohl nastat šokový stav. Snižujte proto teplotu postupně. Dejte postiženému na hlavu mokrý ručník a nohy ponořte do kbelíku s vlažnou vodou. Jakmile už se trochu zchladí, bude vhodná také vlažná sprcha.
Důležité je doplňovat tekutiny. Nejvhodnější je minerální voda nebo slazený čaj. Nápoj by neměl být příliš ledový a postižený by ho měl upíjet po malých douškách. Příliš tekutin najednou může vyvolat zvracení.
Následně nechte nemocného v klidu odpočívat a sledujte jeho stav. Pokud má i nějaké popáleniny kůže, nezapomeňte je ošetřit studenými obklady a panthenolem, nebo jiným zklidňujícím přípravkem.
První pomoc u dětí
U dětí je první pomoc při přehřátí podobná jako u dospělých, je však třeba při ní postupovat velmi šetrně. Dítě totiž může ze stavu přehřátí snadno upadnout naopak do stavu podchlazení. Proto raději úplně zapomeňte na sprchu a dítě jen potírejte vlažnou vodou. Jinak je první pomoc obdobná jako u dospělých – chladná místnost, dostatek tekutin a odpočinek. Důležité je pečlivě sledovat jeho stav a v případě nutnosti vyhledat lékařskou pomoc.
Copywriterka, která se věnuje psaní na částečný úvazek od roku 2020. Studuje český jazyk a literaturu na VŠ, aby se jednoho dne mohla tvorbě textů věnovat naplno. Zajímá se o různá tajemná či pozoruhodná místa na zemi, o která se pak s radostí dělí se čtenáři. Jelikož má za sebou také zdravotnické vzdělání, věnuje se i tématům první pomoci.
