Island je ostrov kontrastů, nezkrotné přírody, ledovců, vulkánů, větru, chladu a horkých pramenů. Tato země, o rozloze 103 000 km2 a populaci přibližně 360 400 obyvatel, se nachází na pomezí Atlantského a Severního ledového oceánu a zároveň na hranici Severoamerické a Euroasijské tektonické desky.
Vzhledem ke své geografické poloze je Island z velké části pokryt ledovci, a navíc je jedním z tektonicky nejaktivnějších oblastí světa, což má za následek častá zemětřesení a sopečné erupce. Na druhou stranu ostrov svému umístění na rozhraní tektonických desek vděčí za hustou síť jedinečných termálních pramenů. Na ostrově se vyskytuje více než 200 vulkánů a více než 600 horkých řek či potoků. Ne nadarmo je Island přezdíván “země ledu a ohně“.
Nespočet podob přírody
Současný výskyt ledovců a geotermální aktivity zapříčinil vznik mnoha horkých pramenů, jezer a vodopádů.
Na Islandu můžete narazit na přírodní termální prameny ve formě bublajícího bahna, tryskajících gejzírů či fumarol, což jsou průduchy v zemském povrchu, z nichž uniká směs horké páry a plynů.
Takovéto prameny dosahují nesmírně vysokých teplot. V některých tocích bychom dokonce mohli vařit. Mísením s chladnými vodami na zemském povrchu jsou však vroucí geotermální prameny ochlazeny na příjemnou teplotu vhodnou ke koupání a zahřátí prochladlého těla. Tyto “chladnější“ řeky a jezera, o teplotě 30 – 45°C, jsou často vyhledávány turisty i místními obyvateli. Koupání v islandských horkých pramenech je však na vlastní nebezpečí. Musíme být obezřetní obzvláště ohledně teploty vody a případných nebezpečných výparů, unikajících z nižších vrstev země.
Společenský význam
Na počátku 20. století byl Island jedním z nejchudších států Evropy, energeticky závislý na dovozu uhlí a rašeliny ze zahraničí. V této době byly horké ostrovní toky využívány pouze ke koupání, praní prádla a vaření. Dnes je však tato země považována za průkopníka ve využívání geotermální energie.
Vzhledem k tomu, že je voda z horkých pramenů pitná, je vedena do lidských vodovodů, takže namísto nutnosti ohřívání vody v domácnostech, je potřeba vodu naopak ochlazovat.
Horká přírodní voda ohřívá nejen domy, ale i chodníky a uměle vytvořená termální koupaliště, do nichž chodí místní i turisté relaxovat, diskutovat, seznamovat se či vést obchodní jednání.
Island je, s ohledem na energetické zdroje a přírodní původ pitné vody, nejekologičtější zemí světa.
Nejkrásnější termální prameny
Islandské horké prameny jsou bezesporu velmi krásné a různorodé. Není však v silách běžného cestovatele je zhlédnout všechny. Které prameny patří mezi nejkrásnější a při putování po Islandu bychom je neměli vynechat?
Zde je pár tipů na nejznámější a nejzajímavější prameny:
Jednou z nejkrásnějších geotermálních oblastí ostrova je bezpochyby Haukadalur, v němž můžeme nalézt proslulé prameny Geysir a Strokkur, přičemž historicky významný pramen Geysir dal vzniknout pojmenování všech gejzírů světa. Pramen Stokkur je však v dnešní době mnohem aktivnější, neboť prýští každých 5-10 minut. V oblasti Haukadalur jsou velice oblíbeny i vodopády Gullfoss s dvojitou kaskádou.
Na Islandu bychom též neměli opomenout pramen Deildartunguhver, jenž je považován za nejmohutnější gejzír Evropy. Jeho průtok činí 180 litrů za hodinu a tryskající voda pramene dosahuje teploty 97 °C.
Za návštěvu rozhodně stojí také národní park Hveravellir, lákající turisty na čarovnou symfonii barev. Návštěvníci parku zde mohou sledovat modré, zelené, ale i červené termální prameny.
Po dlouhých túrách lze pak relaxovat v Blue Lagoon neboli Modré laguně, vzdálené přibližně 30 minut cesty autem od Reykjavíku. Jedná se o nejznámější a zcela jistě nejoblíbenější termální pramen vhodný ke koupání, přičemž teplota vody se pohybuje v rozmezí 38-39 °C. Voda v laguně je sice přírodní, obsahující minerály, řasy a sinice, avšak jezírko bylo vytvořeno uměle.
Koupání v termálním vřídle na chladném Islandu je jedinečný zážitek, který byste při poznávání tohoto ostrova neměli vynechat.
Tvorbě online obsahu se věnuje už od roku 2005. Rád píše o dění ve světě či o zajímavých místech. Jeho články najdete v několika dalších magazínech, které provozuje.
