Ostrov Bermeja, malý neobydlený kus země nedaleko mexického poloostrova Yucatán, má podivnou minulost a ještě zvláštnější současnost. V 16. a 17. století byl běžnou součástí map nakreslených španělskými průzkumníky, avšak každá výprava určila jeho polohu trochu jinde. To se běžně stávalo i u jiných ostrůvků. Jenže ostrov zmizel a nejen Mexičany zajímá osud této zdánlivě bezcenné pevniny.
Kartografická přítomnost ostrova, který byl také někdy zapisován jako Vermeja, začala slábnout už v 18. století. O století později byl ještě zanesen do Geografického atlasu Mexické republiky z roku 1921. Později se v mapách přestal vyskytovat. Přesto Mexičané stále doufali v jeho existenci.
Co se s ostrovem stalo? Zapříčinila jeho zmizení stoupající hladina světových moří nebo se pevnina sesypala do moře následkem přírodní katastrofy? Konspirační teoretici dokonce tvrdí, že osud ostrova má na svědomí CIA, jejíž agenti jej vyhodili do povětří. Proč by to ale dělali? A proč Mexičané tak prahnou po kusu pevniny na moři? Odpověď je jednoduchá: ropa.
V roce 1997 vlády Mexika a Spojených států vyjednaly dohodu o rozdělení oblasti mezinárodních vod, kterou Mexičané nazývají Hoyos de Dona. Právě v těchto místech by se měl nacházet ostrov Bermeja. Proto ještě před podepsáním dohody vyslala mexická vláda výzkumnou výpravu, která měla objasnit, jak je to s existencí dávno ztraceného ostrova. Kdyby toto místo skutečně existovalo, významně by to prodloužilo jejich námořní limity a hlavně práva na ložiska ropy v oblasti. Hranice mezinárodních vod totiž začíná 200 mil od pevniny, Bermeja by se měla nacházet zhruba 160 mil od poloostrova. Existence ostrova by tak významně posunula hranici mezinárodních vod a nárok na obrovské množství nerostných surovin.
Jenže mexická snaha byla marná a smlouva tak byla podepsána. Přesto se Mexičané nevzdali nadějí na úspěch a pátrací akci zopakovali v roce 2009. Tentokrát sofistikovaněji, když do pátrání zapojili tři na sobě nezávislé týmy vybavené nejmodernějšími technologiemi i zkušenostmi. Bez výsledku. Nejenže nenarazili na stopy pevniny, ale ani mělčiny, která by mohla být původním ostrovem.
Že by ostrov nikdy neexistoval? I to je možné. Minulost zná mnoho takzvaných přízračných ostrovů, které námořníci zanášeli do map, přestože neexistovaly. Většina přízračných ostrovů vznikla kvůli vidině finanční odměny nebo touhy po slávě. Někdy se také stalo, že měl objevitel jen bujnou fantazii nebo si spletl ledovec s pevninou. Španělé ale rovněž do map zakreslovali falešné ostrovy, aby zmátli nepřátele. To mohl být i případ ostrova Bermeja.
Nicméně Mexičané věří, že tato pevnina existovala. Například podle profesora Irasema Alcántara z Geografického institutu Universidad Nacional Autónoma de México je jeho existence více než zřejmá. Napovídají tomu detailní popisy Bermeje a mnohá svědectví námořníků. Kam ostrov zmizel, ale nikdo nevysvětluje. Paradoxní však je, na jakých drobnostech mohou občas záviset mocenské zájmy.
Tvorbě online obsahu se věnuje už od roku 2005. Rád píše o dění ve světě či o zajímavých místech. Jeho články najdete v několika dalších magazínech, které provozuje.
Právě to, že se na mapách měnila jeho poloha mohlo být zapříčiněno tím,
že ho kartografové postupně vylučovali z oblastí, které už znali a zapisovali jen tam, kde ještě mohl být…