Na indickém subkontinentu vznikla celá řada významných filozoficko-náboženských učení, buddhismus je jedním z nich. Této tématice blíže nezasvěcené čtenáře možná překvapí, že byť na něj dnes často bývá nahlíženo jako na nejstarší světové náboženství, původně o žádné náboženství jít nemělo. Jeho zakladatel přímo tvrdil, že nabízí jen návod, jak nalézt svoji vlastní životní cestu. Obrovská socha v Leshanu je však jednou z mnoha těch, které dokazují, že jeho vlastní vůli převýšila pozdní víra v posvátnost i oblíbenost buddhistických duchů.
Síddhartha Gautama alias první z celé řady Buddhů
Buddha znamená „probuzený“. To odráží přesvědčení dnes už tradičně přijímané osoby Síddharthy Gautamy z rodu Šákjů. Ten měl věřit, že život je cesta, na níž lze díky oproštění se od strachu z utrpení lidského bytí a pomíjivosti i skrze zavrhnutí materiálních přežitků, dojít prozření. Zprvu se tak jednalo o jakýsi životní styl.
Síddhartha Gautama je považován za zakladatele tohoto směru. Nikdy se však necítil být bohem, andělem, ani prorokem. Nechtěl proto, aby buddhismus přešel na úroveň náboženské doktríny. Do značné míry se tak ale stalo a jak to tak bývá, jeho osoba, coby údajně prvního osvíceného, došla mnoha mystických legend.
Tragické prozření i neposkvrněné početí jako atributy Buddhova zbožštění
Síddhartha měl pocházet z malého knížectví na území dnešního Nepálu. Zde se měl asi v roce 563 př. n. l. narodit a dle otcovy vůle tu v dospělosti vládnout pevnou rukou. Jenže sudičky dítku zvěstovaly dva možné scénáře jeho osudu, vládce a dobyvatel bylo skutečně jednou z variant. Druhou možností bylo, že se z chlapce stane vykupitel světa. K tomu by došlo ve chvíli, kdy by Síddhartha prozřel, čemuž se otec snažil všemožně předejít. Chlapec tak vyrůstal v přepychu, chráněn všech strastí života, které by mohly vzbudit jeho touhu po poznání.
Jednoho dne však, už jako dospělý muž, na lovu zabloudil. V neznámé krajině postupně potkal žebráka – odraz chudoby, malomocného – symbol nemoci a nakonec pohřební průvod, symbolizující lidskou konečnost. Domů už se nevrátil, místo toho celé roky putoval jako skromný mnich a hledal odpovědi po příčinách lidského utrpení.
Jiná pověst pak praví, že byl Síddhartha vytouženým dítětem královského páru, od samého počátku neobyčejným a posvátným. Některé legendy hovoří i o neposkvrněném početí. Pokud nám to připomíná prvky novozákonního příběhu zrození Ježíše, pak se nejedná o jedinou podobnost. Síddhartha měl na své cestě údajně zakusit boj s ďáblem (Buddha konkrétně zápolil s Márou, což měl být zlý bůh, ďábel i smrt), podobně jako ikona křesťanství Ježíš. I Buddha nad ďábelskými lstmi zvítězil.
Sochy k uctění i náboženská symbolika
Podobnost fascinujících legend mnohých náboženství je vcelku běžná. Stejně tak i touha věřících stavět sochy svých duchovních pastýřů, coby uctění jejich posvátnosti. Buddhů, ve smyslu osvícených duchů, začala být uznávaná celá řada. A tak se i jednotlivé sochy odkazují na Buddhy různých typů a symbolik.
Jedna z největších, nazývaná Da Fo, se nachází v Lešanu, odtud pojmenování Lešanský Buddha. Sochu lze nalézt v místních horách Emei (E-mej-šan). Jedná se o největší sochu sedícího Buddhy na světě. Do výšky má na 71 metrů a pochází z počátku 8. st. n. l. Vedle sedícího vyobrazení se napříč celou Asií objevuje řada obrovských soch Buddhů ležících, stojících nebo třeba kráčejících.
Lešanská socha Buddhy budoucnosti Maitréji dodnes láká nejen věřící a turisty. Tajný vchod do jejích útrob má být cestou k možnému pokladu, a tak se zde objevují i nadšenci, kteří této historce věří.
Vystudovala bakalářský obor Religionistika na FF ZČU v Plzni. Psaní je pro ni vyjádřením pocitů i poselstvím dalším lidem. Jak říká: „Je to lék pro duši i účinný prostředek pro hluboká sdělení věcí minulých i budoucích.“ Nejvíce ji zajímají témata spjatá s historií, urbexem, ale blízko má i k tématům víry a legend. Aktuálně se intenzivně věnuje focení opuštěných míst (Urban Exploration).
