V roce 1859 zasáhla Zemi tak silná geomagnetická bouře, že byla polární záře vidět dokonce v Karibiku. Podívaná to mohla být hezká, ale na tehdy nové telegrafní síti způsobila značné škody. Dnes by podobná událost mohla vyvolat naprostý chaos.
Hubbleův vesmírný teleskop před několika dny pořídil dva snímky umírající komety. Jde o dosud nejostřejší fotografie svého druhu a vědcům poskytují cenný materiál pro studium zániku těchto těles. Snímky zveřejnila agentura NASA.
Na Antarktidě bylo v minulosti takové teplo, že její povrch poblíž jižního pólu pokrýval deštný prales. Studie vědců z Institutu Alfreda Wegenera publikovaná v časopise Nature přináší nové důkazy o horké minulosti dnes ledového kontinentu.
Touha objevovat umožnila lidem nahlédnout dokonce až na počátek vesmíru před 13,8 miliardami lety. Vesmír je obrovskou bublinou nepředstavitelných rozměrů. V univerzu probíhají děje mající své periody, které člověk pomalu odhaluje. A tak vznikly pojmy jako Platónský či galaktický rok.
Za posledních třicet let ubylo na celém světě 25 % hmyzu. Takový je výsledek studie, kterou zveřejnil časopis Science. Hmyz je životně důležitou součástí potravinového řetězce a vědci jsou proto závěry studie velmi znepokojeni.
O tom, že v dávné minulosti existoval na Zemi jeden superkontinent zvaný Pangea, máme ponětí snad všichni. Jeho formace proběhla asi před 300 miliony lety. V důsledku pohybu tektonických desek se začal rozdělovat na menší kontinenty a výsledkem tohoto procesu je povrch takový, jaký jej známe dnes.
Tým vědců z NASA oznámil objev exoplanety velikosti Země, která se nachází v takzvané obyvatelné zóně. Planeta by na svém povrchu mohla mít vodu v kapalném skupenství, což je základní předpoklad pro vznik mimozemského života.
Na povrchu hnědých trpaslíků, světů, které nejsou ani planety ani hvězdy, panuje silný vítr. Vědci z americké Bucknellovy univerzity k tomuto zjištění došli pomocí stejné metody, jakou použili při zkoumání některých exoplanet.
V ozonové vrstvě nad Arktidou se otevřela ozónová díra. Podle vědců jde o velmi vzácný jev, který je důsledkem nízkých teplot v atmosféře a očekává se, že zmizí. O objevu informovali meteorologové z Koperníkova centra pro monitorování atmosféry v anglickém Readingu.
Horní vrstvy atmosfér plynných gigantů naší Sluneční soustavy mají podobnou teplotu jako Země. Ale na rozdíl od naší planety jsou Saturn, Jupiter, Uran a Neptun příliš vzdáleni od Slunce, takže jejich zdroj tepla musí přicházet odjinud.
Americká kosmická agentura v pondělí oznámila, že cílem nové mise bude podrobné studium solárních bouří. Vědci věří, že jim výzkum pomůže nejen lépe porozumět fungování naší Sluneční soustavy, ale také povede k lepší ochraně budoucích kosmonautů cestujících na Měsíc a Mars.
Vědci objevili na skládce bakterii, která dokáže rozložit těžko recyklovatelný polyuretan. Na studii, která byla publikována v časopise Frontiers in Microbiology, upozornil článkem deník The Guardian.
Navzdory tomu, že teorie superstrun je ve vědecké komunitě známá již několik desetiletí, bylo provedeno jen málo experimentálních testů. Významný krok ve výzkumu nyní učinili astronomové využívající rentgenovou observatoř Chandra. Svoji práci publikovali v odborném časopise The Astrophysical Journal.
Klimatické změny se projevují jako dokonalý stratég. Nastupují plíživě, nejprve jsou nenápadné, ale když se ohlédneme do minulosti, můžeme srovnávat, co vše se změnilo. A tempo těchto změn se stále zrychluje. Je možné, že žijeme v přelomové době.
Vědci ze Ženevské univerzity představili exoplanetu s jedním z nejextrémnějších podnebí, jaké si lze vůbec představit. Planeta WASP-76b je vzdálena asi 390 světelných let od naší Sluneční soustavy a prší na ni železo. Studie byla publikována v odborném časopise Nature.
Pro odhalení toho, jak se v minulosti měnila rotace Země, neexistuje moc možností. Vědci se nemohou vrátit v čase a pozorovat délku dne. K nejnovějším poznatkům v tomto oboru patří analýza 70 miliónů let staré lastury, která odhalila, že dny na naší planetě byly v dávných dobách asi o 30 minut kratší.
