led v grónsku
Tající led v Grónsku. Zdroj: NASA

Současná pandemie nového koronaviru představuje globální hrozbu, která má dopady jak na lidské zdraví, tak na světovou ekonomiku. Zároveň ale zakrývá jiné globální nebezpečí, o kterém sice každý ví, ale moc se o něm nemluví. Bezprostředně se totiž netýká každého jedince na planetě a následky tohoto nebezpečí se neprojevují tak rychle, jako v případě nemoci Covid-19. Řeč je o klimatických změnách a nejnovějším příspěvkem k této tématice je studie, kterou provedl mezinárodní tým vědců na základě dat agentur NASA a ESA.

Klimatické změny se projevují jako dokonalý stratég. Nastupují plíživě, nejprve jsou nenápadné, ale když se ohlédneme do minulosti, můžeme srovnávat, co vše se změnilo. A tempo těchto změn se stále zrychluje. Je možné, že žijeme v přelomové době. Posledních pět let bylo nejteplejších v historii měření. Letošní leden byl vůbec nejteplejším měsícem historie. Vzpomenout také můžete na masivní hurikán Dorian, který rychlostí 300 km/h decimoval Bahamy, na požáry v Austrálii nebo na rekordní teplotu v Antarktidě, kde bylo vůbec poprvé naměřeno přes 20 stupňů, a to hned několikrát!

Z komplexní studie, kterou provedl tým vědců na základě satelitních snímků z 11 misí, vyplynulo, že ledové štíty v Grónsku a Antarktidě tají šestkrát rychleji než v 90. letech minulého století. Pokud by tento trend pokračoval, hladina moře se do konce století zvedne o 17 centimetrů.

Související:
Rok 2019 byl druhý nejteplejší v historii měření

Zjištění bylo publikováno v odborném časopise Nature a na studii se podílel mezinárodní tým 89 vědců z 50 organizací. Jde o vůbec nejkomplexnější studii, která kdy byla k této problematice zpracována. Tým na základě satelitních snímků a dalších dat od kosmických agentur došel k závěru, že zatímco v 90. letech ztratily dvě nejmasivnější světové ledové pokrývky 81 miliard tun ledu, na počátku druhé dekády nového milénia to bylo již 475 miliard tun ročně. Od roku 1992 do současnosti ztratilo Grónsko a Antarktida celkem 6,4 bilionu tun ledu, což mělo za důsledek zvýšení mořské hladiny o 178 milimetrů.

Analýza vychází z dat mezi roky 1992 a 2018. K nejmasivnějšímu tání došlo v roce 2010 se ztrátou 552 miliardy tun ledu. Vědci však předpokládají, že tato hodnota bude překonána, až budou vyhodnocena data za extrémně teplý rok 2019. Jestliže tento trend bude pokračovat, pak nejenže stoupne hladina moří, což ohrozí až 400 miliónů lidí v pobřežních oblastech, ale dojde k velké pobřežní erozi, která ovlivní životy daleko více lidí.





Sdílejte článek:
Přidat na Seznam.cz

Přidejte si Světoběžník na domovskou stránku
Seznam.cz






Sdílejte článek:
Přidat na Seznam.cz


Související