Podle studie publikované vědci z německého Institutu Maxe Plancka a švédského Institutu Karolinska se zdá, že část neandrtálské DNA, jejíž nositelem jsou někteří i dnes žijící lidé, snižuje riziko potratu a podporuje plodnost.
Vědci z francouzské Univerzity v Toulouse objevili mikroplasty v kapénkách vody mořského příboje. Jedná se tak o další důkaz, že jsou mikročástice plastového odpadu skutečně všude. Podle odborníků by nové zjištění publikované v magazínu Plos One mohlo pomoci k vyřešení záhady, kam plast po rozpadu v moři uniká.
Odpověď na tíživou otázku, jak moc je pravděpodobný mimozemský život, by mohla být ukryta přímo na Zemi. Důležité je však zjistit, zda život na Zemi vznikl pouze jednou, nebo opakovaně, či snad dokonce vícenásobně a existuje nebo existoval ve formě takzvané stínové biosféry.
Postapokalyptické scénáře o životě bez lidí jsou velmi populární. Lidé si rádi představují něco, co je pouze výplodem jejich fantazie. Avšak to, co bylo ještě v nedávné době zcela nemyslitelné, se v současnosti částečně stává realitou.
Nově objevená černá díra, která se skrývá tisíc světelných let od Země v souhvězdí Dalekohledu, ovlivňuje dvojhvězdný systém na jižní obloze pozorovatelný pouhým okem. Objev se podařil astronomům z Evropské jižní observatoře.
V roce 1859 zasáhla Zemi tak silná geomagnetická bouře, že byla polární záře vidět dokonce v Karibiku. Podívaná to mohla být hezká, ale na tehdy nové telegrafní síti způsobila značné škody. Dnes by podobná událost mohla vyvolat naprostý chaos.
Hubbleův vesmírný teleskop před několika dny pořídil dva snímky umírající komety. Jde o dosud nejostřejší fotografie svého druhu a vědcům poskytují cenný materiál pro studium zániku těchto těles. Snímky zveřejnila agentura NASA.
Na Antarktidě bylo v minulosti takové teplo, že její povrch poblíž jižního pólu pokrýval deštný prales. Studie vědců z Institutu Alfreda Wegenera publikovaná v časopise Nature přináší nové důkazy o horké minulosti dnes ledového kontinentu.
Touha objevovat umožnila lidem nahlédnout dokonce až na počátek vesmíru před 13,8 miliardami lety. Vesmír je obrovskou bublinou nepředstavitelných rozměrů. V univerzu probíhají děje mající své periody, které člověk pomalu odhaluje. A tak vznikly pojmy jako Platónský či galaktický rok.
Za posledních třicet let ubylo na celém světě 25 % hmyzu. Takový je výsledek studie, kterou zveřejnil časopis Science. Hmyz je životně důležitou součástí potravinového řetězce a vědci jsou proto závěry studie velmi znepokojeni.
O tom, že v dávné minulosti existoval na Zemi jeden superkontinent zvaný Pangea, máme ponětí snad všichni. Jeho formace proběhla asi před 300 miliony lety. V důsledku pohybu tektonických desek se začal rozdělovat na menší kontinenty a výsledkem tohoto procesu je povrch takový, jaký jej známe dnes.
Tým vědců z NASA oznámil objev exoplanety velikosti Země, která se nachází v takzvané obyvatelné zóně. Planeta by na svém povrchu mohla mít vodu v kapalném skupenství, což je základní předpoklad pro vznik mimozemského života.
Na povrchu hnědých trpaslíků, světů, které nejsou ani planety ani hvězdy, panuje silný vítr. Vědci z americké Bucknellovy univerzity k tomuto zjištění došli pomocí stejné metody, jakou použili při zkoumání některých exoplanet.
V ozonové vrstvě nad Arktidou se otevřela ozónová díra. Podle vědců jde o velmi vzácný jev, který je důsledkem nízkých teplot v atmosféře a očekává se, že zmizí. O objevu informovali meteorologové z Koperníkova centra pro monitorování atmosféry v anglickém Readingu.
Horní vrstvy atmosfér plynných gigantů naší Sluneční soustavy mají podobnou teplotu jako Země. Ale na rozdíl od naší planety jsou Saturn, Jupiter, Uran a Neptun příliš vzdáleni od Slunce, takže jejich zdroj tepla musí přicházet odjinud.
Americká kosmická agentura v pondělí oznámila, že cílem nové mise bude podrobné studium solárních bouří. Vědci věří, že jim výzkum pomůže nejen lépe porozumět fungování naší Sluneční soustavy, ale také povede k lepší ochraně budoucích kosmonautů cestujících na Měsíc a Mars.
