Jak pěstovat na povrchu Marsu plodiny, aniž bychom museli podniknout rozsáhlé změny v jeho atmosféře? Takovou otázku si položili vědci z NASA a několika univerzit a přišli s překvapivým řešením.


Jak pěstovat na povrchu Marsu plodiny, aniž bychom museli podniknout rozsáhlé změny v jeho atmosféře? Takovou otázku si položili vědci z NASA a několika univerzit a přišli s překvapivým řešením.

Podle studie zveřejněné v žurnálu Plos One projde severní polokoule v následujících třech desetiletích drastickými klimatickými změnami. V Praze budou panovat v roce 2050 takové podmínky, jaké jsou v současnosti v Tbilisi.

Ve druhé polovině 19. století, když námořníci v jižních mořích objevovali poslední neznámá místa naší planety, používali k navigaci druhou nejjasnější hvězdu na obloze pojmenovanou Eta Carinae. Jen stěží by je napadlo, že o sto let později bude tato jasná hvězda sotva vidět a lidstvo samo stane na počátku kosmického věku.

Afrika stojí podle vědců na prahu nové epochy. Kromě extrémních teplot a sucha čekají tento kontinent i prudké bouře a záplavy. Již nyní nestabilní zemědělství bude ještě více narušeno.

Průměrný člověk sní nejméně 50 000 částic mikroplastů za rok a vdechne jich podobné množství, tvrdí studie publikovaná v nejnovějším vydání časopisu Environmental Science and Technology. Zdravotní dopady požití plastových částic skrze potraviny, vodu a vzduch zatím nejsou známé.

Ještě několik let, možná i dekád, pravděpodobně potrvá, než člověk poprvé vstoupí na Mars, přesto můžete díky NASA již nyní získat jednosměrnou letenku na rudou planetu, a to dokonce zdarma. Háček je v tom, že vy osobně nepoletíte, přesto se informace o vás na Mars dostane.

Autoři výzkumu, který byl publikován v časopise Nature, předpokládají, že do konce století vyhyne tisíc větších druhů savců a ptáků. Přitom je ohrožena většina druhů, od nosorožce po orly. Pokud by se předpověď naplnila, mohlo by to vést ke zhroucení ekosystémů.

Planetka Ultima Thule představuje nejvzdálenější objekt, jaký byl kdy zkoumán. Jeho vzdálenost od Slunce je asi 6,6 miliardy kilometrů a díky misi sondy New Horizons můžeme nahlédnout do tajů formování Sluneční soustavy.

Není měsíce, kdy by vědci nevydali nějakou zprávu o stavu světových ledovců. Nyní opět bijí na poplach. A tentokrát z místa, o kterém se dosud předpokládalo, že se ho globální oteplování netýká.

Pomyslný občanský průkaz letos získal přístroj NASA Ozon Monitoring Instrument (OMI), jehož úkolem je sledování stavu ozónové vrstvy. Přístroj je umístěn na satelitu Aura a jeho předpokládaná životnost byla pouhých šest let.

Vědci z NASA připravují na příští týden cvičení, které bude simulovat situaci před dopadem ničivého asteroidu na Zemi. Naše planeta není v bezprostředním ohrožení, ale potenciálně nebezpečné těleso se může objevit zcela nečekaně.

Kosmická sonda Cassini během svého posledního přeletu Saturnova měsíce Titanu v roce 2017 shromáždila data, která odhalila, že malá jezera na náhorních plošinách severní polokoule měsíce jsou naplněná metanem a překvapivě hluboká.

Podle klimatologů visí existence ledovců v Alpách na vlásku a pokud se neudrží globální oteplování v přijatelných mezích, z evropských velehor do konce století zmizí minimálně dvě třetiny ledu.

Rozsah ledové plochy v Arktidě dosáhl 14,78 milionu čtverečních kilometrů. Oproti průměru z let 1981 – 2010 jde o úbytek 860 tisíc čtverečních kilometrů, což zhruba odpovídá velikosti amerického státu Texas.

Australští vědci zkoumající ledovce objevili obrovské jezero pod největším ledovcem východní Antarktidy. Jejich zjištění může pomoci k poznání toho, jak tání ledovců ovlivní oceány.

Nová studie NASA ukazuje, že oteplování tropických oceánů by v důsledku změny klimatu mohlo vést k výraznému navýšení frekvence extrémních bouří do konce 21. století.