Když jsou známé materiály vystaveny extrémním teplotám a vysokému tlaku, jejich vlastnosti se mnohdy nečekaně proměňují. Třeba v nitru planet.
Typickým příkladem je krystalický superionický led, který vědci předpověděli v roce 1988 a poprvé jej vytvořili během laboratorních experimentů před pěti lety. Tato horká černá substance, která je extrémně těžká a zároveň pevná i kapalná, se podle nového výzkumu tvoří také v jádrech plynných obrů bohatých na vodu. Takové planety najdeme na chvostu naší Sluneční soustavy. Jedná se o Uran a Neptun.
Teprve minulý rok vědci z několika univerzit ve Spojených státech a z laboratoře Stanford Linear Accelerator Center v Kalifornii (SLAC) podrobili superionický led novému přezkoumání a výsledek přinesl ovoce. Černá substance by totiž mohla vysvětlit, proč mají poslední dvě planety naší Sluneční soustavy tak mimořádná vícepólová magnetická pole s extrémním tlakem až dvoumiliónkrát silnějším, než je tlak pozemské atmosféry. V takovém prostředí, kde je extrémní horko srovnatelné se slunečním povrchem, voda může nabývat zcela nezvyklého skupenství.
Jde v podstatě o horkou a hustou kašovitou hmotu, která je elektricky vodivá. Protony zde totiž nejsou vázány k atomům kyslíku. Proto je také stabilní. Vědcům se substanci podařilo získat z ledu vytvořeného při běžné teplotě a zahřívaného laserovým světlem na 6500 stupňů, přičemž byl konstantě zvyšován tlak až na 150 GPa.
Lucie aktivně píše od roku 2017 a je hybnou silou několika magazínů. Vyhledává aktuální témata a dokáže je s ohledem na SEO srozumitelně předložit čtenářům.
