Dahomejské Amazonky
Přeživší dahomejské Amazonky na začátku 20. století. Zdroj: Volné dílo, Wikimedia

Není zcela jasné, kde se vzaly první armády žen – bojovnic Dahomejského království v Africe. Nicméně je více než jisté, že tyto neohrožené Amazonky inspirují nejen tvůrce literárních děl a filmů, ale také širokou veřejnost, a to již po celá staletí.


Mnohem častěji se setkáváme s běžným konceptem mužských armád, o to zajímavější je tato pro mnohé nezvyklá alternativa. Neumisťuje totiž automaticky ženy do pozice slabších, podřízených a v podstatě neschopnějších, ale staví je na stejnou úroveň jako mužské bojovníky.

Západoafrické bojovnice

Dahomejské království vzkvétalo v Africe během 18. – 19. století. Nacházelo se v dnešní Beninské republice. Královstvím se nazývalo už dříve, od roku 1625 do roku 1894, kdy byl jeho poslední král poražen Francouzi.

Související:  Kdo byly Amazonky vládnoucí mužům? Podle kronikářů mohly žít u Baltského moře

Bojovnice této armády měly na starosti obranu celé Dahomeje, jejich divokost a schopnost kvalitně pouštět hrůzu na své nepřátele jim vysloužila přezdívku dahomejské Amazonky, a to podle řecké mytologie. Ony samy se nazývaly Mino, jež ve fonštině znamená „naše matky“ či Ahosi – Královy manželky.


Jak se z žen stala armáda

V historii neexistuje žádné konkrétní datum, kdy se Mino poprvé staly skutečnou armádou. Nejstarší záznamy o ženách, jež formovaly bojové jednotky, pocházejí od francouzského otrokáře, který navštívil přístav Quidah v roce 1725. Viděl prý skupinu žen bránící přístav. První historický psaný záznam o těchto Amazonkách se objevil o čtyři roky později, tehdy pomohly opět při obraně přístavu, ovšem nakonec se Quidah dostal do područí jejich rivalského kmene jménem Yoruba.

Dahomejské Amazonky
Amazonky na vzácné fotografii. Zdroj: Tropenmuseum, part of the National Museum of World Cultures, CC BY-SA 3.0

Dahomejské Amazonky jsou nejznámější z několika málo zdokumentovaných ženských bojových kmenů. Potřeba ženských bojovnic pravděpodobně vyvstala z nedostatku mužů v jejich kmeni, kvůli dlouhým rokům neutuchajících bojů se sousední provincií.

Život Amazonek

Bohužel, ne všechny ženy sloužily v této armádě dobrovolně. Mnohé byly otrokyně a zajatkyně z ciziny, další byly sice svobodné, ale zaslíbené službě v armádě, někdy již od svých osmi let. Některé ženy byly dokonce poslány svými otci nebo bratry se stížností na jejich chování, která byla adresována přímo králi. Věřilo se, že se z jejich agresivity či jakéhokoliv nepřijatelného chování může stát hodnotná zbraň.

Související:  Odvěký boj s malárií stále není u konce. Přesto lidé pomalu míří k vítězství

Životy Mino bojovnic byly jasně nalinkované. I když se nazývaly manželkami krále, cokoliv, co by mohlo nějak ovlivnit jejich bojeschopnost, bylo zakázáno. Především šlo o vztahy, sňatky nebo otěhotnění. Bojovnice byly podrobeny těžkému každodennímu režimu s ritualistickými prvky. Jeho cílem bylo znecitlivění a potlačení strachu ze zranění a smrti. V 19. století čítaly řady dahomejských Amazonek přibližně něco mezi 1 000 až 6 000 žen.

Amazonské bitvy

Dahomejské království nashromáždilo většinu svého bohatství přes obchod s otroky, kde se prodávali zajatí rukojmí z častých bitev se sousedními provinciemi. Evropské země začaly časem kolonizovat africký kontinent a Dahomej byla ve středu jejich zájmu právě díky již probíhajícím obchodům s otroky.

Dahomejské Amazonky
Další dochovaná fotografie z Dahomeje. Zdroj: Volné dílo, Wikimedia

Dahomej bojovala ve dvou válkách proti Francouzům, sice se jim v první válce docela dařilo, nicméně jejich řady citelně prořídly. V druhé válce se království již vyhrát nepovedlo a bylo poraženo. Po této prohře byla armáda Amazonek rozpuštěna.

Co se s ženami stalo, není úplně jisté, nicméně se předpokládá, že se vrátily do svých domovů a některé založily rodiny. Jiné pokračovaly v bojových trénincích a doufaly, že tak předají toto dědictví další generaci.

Poslední žena, jež byla nazývána původní dahomejskou Amazonkou, zemřela v roce 1979. Bylo jí přes sto let. V dnešní době žádné původní Amazonky nežijí, jejich tradici však stále dál předávají jejich potomci alespoň ve formě příběhů.

Zdroj článku: history.co.uk


avatar

Autorka se věnuje psaní různorodých článků převážně ze zahraničních zdrojů, a to od roku 2022. Mezi její oblíbená témata patří netradiční historické události či neobvyklá místa.

Přidat na Seznam.cz
About Admin

Autorka se věnuje psaní různorodých článků převážně ze zahraničních zdrojů, a to od roku 2022. Mezi její oblíbená témata patří netradiční historické události či neobvyklá místa.

Similar Posts

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *