K čemu sloužila prastará kamenná stavba ležící na dně izraelského Galilejského jezera, která je dvakrát větší než Stonehenge, je už dlouhé roky předmětem debat vědců z celého světa. Struktura z předkřesťanské doby se přitom nachází na místě, kde se měl stát jeden z největších novozákonních zázraků. Ježíš zde totiž podle Bible chodil po vodě.
Struktura se dostala pod vodu pravděpodobně při zemětřesení
Záhadná mohyla byla náhodně objevena při sonarovém průzkumu dna v roce 2003. Vědci ji popsali o deset let později. Leží asi devět metrů pod hladinou, na délku měří až 70 metrů a v nejvyšším bodě je přibližně 10 metrů vysoká. Útvar evidentně vybudovaný s určitým a zatím neznámým záměrem je tvořen čedičovými horninami, přičemž váží zhruba 60 tisíc tun. Takovou práci by jistě nikdo nedělal pro nic za nic.
Archeologové předpokládají, že k navršení kamenů mohlo dojít v době před 3 až 12 tisíci lety. Tehdy nemusela být rozloha jezera stejná jako dnes, a tak stavba s největší pravděpodobností vznikala na suché zemi a pod vodu se dostala až v důsledku zemětřesení.
Mohlo jít o pohřebiště nebo o rituální místo. To jsou ale pouhé spekulace, protože průzkum pod vodou je náročný a mohyla je také pokryta silnou vrstvou nánosů.
Biblický zázrak nebo perfektní trik?
Vraťme se ale k biblickým událostem. Evangelium podle Matouše popisuje Ježíšovu chůzi po vodě takto: „Hned potom přiměl učedníky, ať nastoupí na loď a jedou napřed na druhou stranu, než on propustí zástupy. Když zástupy propustil, vystoupil o samotě na horu, aby se modlil. Pozdě večer tam zůstal sám. Loď už byla daleko od břehu, zmítána vlnami, protože vítr vál proti ní. Krátce před svítáním se k nim Ježíš vydal po hladině.“
Příběh ve světle objevu v Galilejském jezeře může mít podle mnohých teoretiků reálný základ. V době, kdy žil Ježíš, ještě nemusela být hladina jezera na dnešní úrovni a vršek mohyly mohl být ve velmi malé hloubce. Prorok tak zřejmě kráčel po mělčině, zatímco jeho učedníci to vůbec nemuseli tušit.
Jestli k události došlo právě takto a zda k ní vůbec došlo, zůstane i nadále předmětem spekulací. Ježíš zajisté krajinu kolem jezera znal, a tak mohl vědět i o mělčině daleko od břehu.
Tvorbě online obsahu se věnuje už od roku 2005. Rád píše o dění ve světě či o zajímavých místech. Jeho články najdete v několika dalších magazínech, které provozuje.
Pro autora: termín struktura je tomto kontextu ryzí anglismus. Správně by byl termín konstrukce nebo stavba.
Boží mlýny melou pomalu,ale jistě. V případě Josefova projektu „Ježíš“ velmi,velmi pomalu.
Takže zase klasika. Podvodník kterej udělá cokoliv pro to aby někdo jeho bludům uvěřil. Ani bych se nedivil, kdyby se to stalo právě takhle.