Ježíš jde po vodě
Ježí jde po vodě. Zdroj: Public Domain Pictures

K čemu sloužila prastará kamenná stavba ležící na dně izraelského Galilejského jezera, která je dvakrát větší než Stonehenge, je už dlouhé roky předmětem debat vědců z celého světa. Struktura z předkřesťanské doby se přitom nachází na místě, kde se měl stát jeden z největších novozákonních zázraků. Ježíš zde totiž podle Bible chodil po vodě.


Struktura se dostala pod vodu pravděpodobně při zemětřesení

Záhadná mohyla byla náhodně objevena při sonarovém průzkumu dna v roce 2003. Vědci ji popsali o deset let později. Leží asi devět metrů pod hladinou, na délku měří až 70 metrů a v nejvyšším bodě je přibližně 10 metrů vysoká. Útvar evidentně vybudovaný s určitým a zatím neznámým záměrem je tvořen čedičovými horninami, přičemž váží zhruba 60 tisíc tun. Takovou práci by jistě nikdo nedělal pro nic za nic.

Archeologové předpokládají, že k navršení kamenů mohlo dojít v době před 3 až 12 tisíci lety. Tehdy nemusela být rozloha jezera stejná jako dnes, a tak stavba s největší pravděpodobností vznikala na suché zemi a pod vodu se dostala až v důsledku zemětřesení.

Mohlo jít o pohřebiště nebo o rituální místo. To jsou ale pouhé spekulace, protože průzkum pod vodou je náročný a mohyla je také pokryta silnou vrstvou nánosů.



Biblický zázrak nebo perfektní trik?

Vraťme se ale k biblickým událostem. Evangelium podle Matouše popisuje Ježíšovu chůzi po vodě takto: „Hned potom přiměl učedníky, ať nastoupí na loď a jedou napřed na druhou stranu, než on propustí zástupy. Když zástupy propustil, vystoupil o samotě na horu, aby se modlil. Pozdě večer tam zůstal sám. Loď už byla daleko od břehu, zmítána vlnami, protože vítr vál proti ní. Krátce před svítáním se k nim Ježíš vydal po hladině.“


Příběh ve světle objevu v Galilejském jezeře může mít podle mnohých teoretiků reálný základ. V době, kdy žil Ježíš, ještě nemusela být hladina jezera na dnešní úrovni a vršek mohyly mohl být ve velmi malé hloubce. Prorok tak zřejmě kráčel po mělčině, zatímco jeho učedníci to vůbec nemuseli tušit.

Jestli k události došlo právě takto a zda k ní vůbec došlo, zůstane i nadále předmětem spekulací. Ježíš zajisté krajinu kolem jezera znal, a tak mohl vědět i o mělčině daleko od břehu.




Přidat na Seznam.cz
Similar Posts

Komentáře (3):

  1. Pro autora: termín struktura je tomto kontextu ryzí anglismus. Správně by byl termín konstrukce nebo stavba.

  2. Boží mlýny melou pomalu,ale jistě. V případě Josefova projektu „Ježíš“ velmi,velmi pomalu.

  3. Takže zase klasika. Podvodník kterej udělá cokoliv pro to aby někdo jeho bludům uvěřil. Ani bych se nedivil, kdyby se to stalo právě takhle.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.