Jezero Nyos
Jezero Nyos. Foto: jbdodane, Flickr

Ve čtvrtek 21. srpna 1986 se konal v kamerunské vesnici Nyos trh. Byl to rušný den, a tak šla většina obyvatel spát brzy. Klidnou noc narušil podivný zvuk přicházející od blízkého jezera. Až úsvit odhalil, jak hrůzná apokalypsa se odehrála. Všude po zemi ležela bezvládná těla lidí a zvířat. Ušetřen nebyl ani hmyz. Celkem bylo napočítáno okolo 1 700 lidských obětí. Co se stalo? Na to nikdo nedokázal s jistotou odpovědět. Byla tu však jistá podobnost s místními starými legendami, což naznačovalo, že k podobné události nedošlo poprvé.

Hlavním viníkem jsou vulkanické plyny

Vyšetřování označilo za viníka tragédie nedaleké sopečné jezero Nyos. To je součástí více jak tisíc kilometrů dlouhého řetězce vulkánů nazývaného Adamauské pohoří, které se rozpíná od Guinejského zálivu přes Kamerun a Nigérii. Podle vědců se v této oblasti hluboko pod zemským povrchem nachází jakási magmatická komora, ze které se pomalu uvolňuje velké množství plynu, jež uniká k povrchu skrze takzvaná meromiktická jezera. Jedním z nich je i Nyos.

V oblasti je asi 30 takových vodních ploch, ale Nyos je specifické, jeho břehy jsou strmé a hloubka jezera dosahuje více jak 200 metrů. V tropickém africkém podnebí vytváří horní vrstva teplé vody na Nyosu jakousi zátku, která zabraňuje pronikání chladnější vody ze dna na hladinu. Tím současně zabraňuje vulkanickým plynům dostat se do atmosféry. Nebezpečné látky se proto usazují u dna, ale jak se zdá, čas od času se uvolní a ve vysoké koncentraci proniknou na zemský povrch.

Související:
Australské jezero Hillier je růžové jako žvýkačka. Za zbarvení mohou nejspíš mikroorganismy

Geologové neznají příčinu, která vede k uvolnění zátky teplé vody a úniku jedovatých plynů do ovzduší. Možným vysvětlením by bylo zemětřesení nebo sopečný výbuch na dně jezera, nic takového se ale v roce 1986 nestalo.

Tehdy bylo hodně deštivo, a tak je možné, že srážky ochladily horní vrstvu jezera a narušily tak přirozenou bariéru. Svoji roli také zřejmě sehrály sesuvy půdy, které napomohly k promíchání vody. Jakmile studené vody bohaté na plyny dosáhly povrchu, došlo k explozi a rychlému odplynění 1,6 milionu tun oxidu uhličitého. Mrak plynu bez zápachu sestupoval ze svahu od jezera k vesnici a po cestě dusil vše živé.

V místní mytologii se vyprávějí příběhy o umírajících žábách kolem jezer, ptácích padajících z nebes, ale nechybí ani legendy o zabijáckých explozích, po kterých lidé navěky usínali. Domorodci nemohli nic tušit o sopečném původu okolních jezer a události připisovali božským zásahům a dalším nadpřirozeným silám. Břehy všech horských vodních ploch tak byly po dlouhou dobu tabu a k jejich většímu osidlování došlo až v posledních staletích.

Nyos není jediným nebezpečným jezerem v Africe

Novější výzkumy ukázaly, že pro vznik podobné anomálie musí existovat několik specifickým podmínek. Těmi hlavními jsou tropické podnebí, dostatečná hloubka a geotermální aktivita. To vše Nyos splňuje. Vědci identifikovali ještě další dvě africká jezera – Monoun v Kamerunu a Kivu na hranicích Rwandy a Konga. V prvním případě je doložen případ z roku 1984, kdy při úniku plynu zemřelo 37 lidí.

Aby se zabránilo budoucím tragédiím, na obou kamerunských vodních plochách instalovali inženýři odplynovací trubky. V případě velkého jezera Kivu je podobné řešení neproveditelné. Vzhledem k hustému osídlení oblasti se tak jedná o časovanou bombu a mnoho odborníků je přesvědčeno, že dříve nebo později dojde ke katastrofě.

Galerie:

Zdroje: Forbes; Smithsonianmag; Coolgeography




Sdílejte článek:
Přidat na Seznam.cz

Přidejte si Světoběžník na domovskou stránku
Seznam.cz






Sdílejte článek:
Přidat na Seznam.cz


Související

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *