Oceány zaujímají asi 71 % zemského povrchu a jsou tak největším ekosystémem naší planety. Není proto divu, že hluboké vody oceánů a život v nich lidstvo vždy fascinovaly. Nicméně i přes naši fascinaci a stále trvající snahu o co nejdokonalejší prozkoumání oceánů jsme z nich doposud zmapovali pouhých 5 %. Ale už těch malých 5 % v sobě obsahuje kromě jiného spoustu fascinujících a zároveň trochu děsivých tvorů. Pojďme se na několik z nich podívat.
Mimozemsky působící magnapinna je nejhlouběji žijící chobotnicí
Krakatice z rodu magnapinna je jedním z nejzáhadnějších hlubokomořských tvorů a je považována za nejhlouběji žijící chobotnici. Většina pozorování magnapinny – kterých bylo ve skutečnosti jen několik – bylo v hloubkách přes 2000 metrů. U Filipínského příkopu byla však pozorována jedna v hloubce dokonce 6212 metrů. To bylo nejhlubší pozorování jakékoliv chobotnice vůbec.
Název magnapinna vznikl spojením dvou slov – „magna“, což znamená velký, a „pinna“ neboli ušní boltec, který tělo tohoto neuvěřitelného tvora připomíná. A že je magnapinna opravdu velká, o tom není pochyb. Má totiž extrémně dlouhá chapadla, která 11x přesahují délku jejího těla. Od temene hlavy po konec chapadel tak může chobotnice měřit až 8 metrů. Její mimozemsky působící chapadla jsou jedinečná v tom, že jsou všechna stejná. U jiných druhů chobotnic se jednotlivá chapadla obvykle liší – některá jsou kratší či tenčí. Magnapinna má ale všechna chapadla téměř totožná, což je možná příčinou jejího děsivě působícího vzhledu.
Nevíme jistě, čím se magnapinny vlastně živí. Jednou z teorií je, že svými chapadly chytají jedlé organismy ze dna oceánu. Podle další se živí planktonem.
Velekrab japonský je se svými 20 kg největším krabem na světě
Pokud jste byli někdy u moře, pravděpodobně jste na pláži narazili na nějakého kraba. Teď si ale představte, že by tenhle krab vážil 20 kg a rozpětí jeho klepet bylo 3,7 metrů. Přesně tak velcí jsou totiž velekrabi japonští žijící – překvapivě – v okolí japonských ostrovů. Pravda, na pláži byste na ně sice nenarazili, nicméně v porovnání s magnapinnou vlastně nežijí zase tak moc hluboko. Obvykle se vyskytují v hloubkách od 50 do 300 metrů, výjimečně byli pozorováni i v 600 metrech.
Velekrab japonský je největším žijícím korýšem a také jedním z největších členovců na světě. Má oranžovobílou barvu, která splývá se dnem oceánu a jeho zaoblená skořápka společně s dlouhými nohami mu dodává vzhled pavoukovce. Pohybuje se jen pomalu a dává přednost již mrtvé živočišné či rostlinné stravě před lovem. I přes svou velikost v dospělosti se velekrabi líhnou velmi maličtí – jejich vajíčka měří méně než centimetr.
Chapadla talířovky obrovské konkurují svou délkou velikosti plejtváka obrovského
Představili jsme největšího kraba na světě a přidáváme ještě největší medúzu – talířovku obrovskou. Přestože český název je výstižný, ten anglický – lion’s mane jellyfish neboli medúza lví hříva – je také vypovídající. Proč? Protože dlouhá, hustá a splývavá chapadla, která tato medúza má, skutečně připomínají lví hřívu. Co už ji nepřipomíná, je fakt, že tato chapadla jsou plná žahavých buněk a dosahují délky až 37 metrů. To je délka, se kterou by mohly konkurovat samotnému plejtvákovi obrovskému – největšímu zvířeti na světě.
Největší zdokumentovaný exemplář talířovky měl hlavu o průměru 2,3 metrů a chapadla o již zmíněné délce 37 metrů. Navzdory očekávání takto obrovský tvor nežije v kdovíjakých hloubkách. Ve skutečnosti se drží spíše u hladiny, maximálně do 20 metrů hloubky. Talířovka má také bioluminiscenční schopnosti, díky čemuž dokáže vytvářet své vlastní světlo a prozářit tak temné vody. Živí se malými rybami, korýši i dalšími medúzami, které loví pomocí svých jedem nasáklých chapadel.
Copywriterka, která se věnuje psaní na částečný úvazek od roku 2020. Studuje český jazyk a literaturu na VŠ, aby se jednoho dne mohla tvorbě textů věnovat naplno. Zajímá se o různá tajemná či pozoruhodná místa na zemi, o která se pak s radostí dělí se čtenáři. Jelikož má za sebou také zdravotnické vzdělání, věnuje se i tématům první pomoci.
