Od startu první výpravy kolem světa letos uběhlo 500 let a skupině, kterou vedl portugalský mořeplavec Fernando de Magallanes, taková cesta trvala více jak tři roky. Magallanesova expedice tak jako první dokázala, že je Země kulatá.
Poprvé za více jak tři roky, dnes za hodinu a půl
O cesty kolem světa se poté pokoušeli dobrodruzi různými způsoby. Zeměkoule má na rovníku obvod 40 075 kilometrů a pro dávné mořeplavce a odvážlivce to bylo obrovské číslo. První slavné obeplutí světa trvalo Magallanesově výpravě více jak 3 roky. Dnes už nikdo cesty kolem světa kvůli slávě nepodniká a když už ano, je to nějakým netradičním způsobem. Letadlem v podstatě můžeme obletět svět za několik dní, pokud si zvolíme správné lety. Pokud vzhlédneme do vesmíru, je pak oblet světa jako nic. Vesmírná stanice ISS krouží kolem planety tak rychle, že ji obletí za hodinu a půl.
První cesta kolem světa byla výpravou za kořením
Magallanesova výprava sice přinesla důkaz o tom, že je svět kulatý, ale rozhodně to nebyla vědecká expedice. Cíl cesty byl především ekonomický. Zhrzený Portugalec Fernando de Magallanes slíbil španělskému králi, že najde západní cestu na Ostrovy koření (dnes Moluky v Indonésii). Koření bylo tehdy cennou komoditou. Východní cestu kolem břehu Afriky ovládali Portugalci, kteří útočili na španělské lodě, a proto se král rozhodl výpravu financovat.
Jenže cesta to byla trnitá. Z pěti lodí, které vypluly od španělských břehů, obeplula svět pouze jedna a z 234 mužů se jich vrátilo pouhých 18. Výpravu nepřežil ani sám Magallanes.
Problémy? Hned od začátku
Už od počátku trápila Magallanesovu výpravu špatná morálka posádky a nevyzpytatelné počasí. První potíže nastaly už při březích jihoamerické Patagonie, kde se Magallanes rozhodl přečkat zimu. Část mužů se vzbouřila, ale nebylo jim to nic platné. Dva hlavní organizátoři vzpoury byli popraveni a další dva vysazeni v nehostinné Patagonii. Nedlouho poté expedice ztratila během bouře jednu loď. Znovu došlo ke vzpouře a jedna ze čtyřech zbývajících lodí se vrátila do Španělska Atlantikem. Námořníci poté dlouho hledali cestu mezi Jižní Amerikou a Ohňovou zemí. To se jim nakonec povedlo, ale Jižní moře, jak se tehdy nazýval Tichý oceán, jim připravilo pekelná muka.
Fernando de Magallanes vůbec nepředpokládal, že vplouvá do největšího světového oceánu. On i celá posádka předpokládali, že se Ostrovy koření nacházejí ve vzdálenosti asi tisíc kilometrů od amerických břehů. Kdyby věděli, že jde zhruba o desetinásobek, pravděpodobně by takovou cestu vůbec nepodnikli. Námořníci pluli čtyři měsíce, aniž by narazili na pevninu. Počasí jim sice přálo, a proto oceán nazvali Tichý, ale trápil je hlad, žízeň a kurděje. Muži umírali hlady i na nemoci způsobené krysami přítomnými na lodi. Ti, kteří cestu přežili, dopluli k Mariánským ostrovům vyčerpaní a vyhublí a mluvili o plavbě, na kterou do smrti nezapomenou.
Konečně u Ostrovů koření
Poté, co se posádka dala trochu dohromady, pokračovali námořníci se svými třemi loděmi plavbou kolem východoasijských ostrovů, které prozkoumávali. To už věděli, že jsou na správném místě, protože Magallanesův malajský otrok, kterého si přivezl ze svých starších cest, se s místními domorodci dokázal domluvit.
Osud ale Magallanesovi nepřál. Byl zabit při konfliktu s domorodci na Filipínách. S ním zemřelo dalších dvacet mužů a výprava přišla o třetí loď. Po Magallanesově smrti se ujal vedení Juan Sebastián del Cano, který nabral koření na Borneu a Molukách a rychle zamířil přes Indický oceán kolem Afriky do Evropy. Jedna z lodí nezvládla tíhu nákladu a musela zůstat na místě a podrobit se opravě. Do Evropy zamířila tedy osamocená loď Victoria. Během dlouhé plavby zemřelo několik námořníků vyčerpáním a někteří padli na Kapverdách do portugalského zajetí. Do Španělska se 6. září 1522 vrátilo pouze 18 mužů a cesta kolem světa jim trvala 3 roky a 29 dní. Loď Trinidad, která zůstala ve východní Asii, se do Evropy vydala zpět přes Pacifik, ale kvůli nepříznivému počasí se posádka rozhodla vrátit osvědčenou cestou. Při tom ale padla do zajetí Portugalcům a jediný, kdo se z této lodi vrátil do Evropy, byl v roce 1527 Gonzales de Espinoza.
Výsledek výpravy? I přes velké ztráty byla expedice úspěšná
O tom, jak strastiplnou cestu Magallanesova výprava zvládla, svědčí i fakt, že další úspěšné obeplutí světa vykonal až v roce 1580 Francis Drake. Na Magallanese se pokoušely navázat ve dvacátých letech 16. století další španělské expedice, ale všechny ztroskotaly.
I přes vysoké ztráty na lidských životech dopadla expedice úspěšně. Cílem bylo najít západní cestu na Ostrovy koření, což se podařilo a hrstka přeživších dovezla králi Karlu I. tolik koření, že se mu počáteční investice do cesty kolem světa několikanásobně vrátila. Navíc bylo konečně dokázáno, že je Země skutečně kulatá a geografové mohli přesněji určit její rozměry. Právě na neznalost velikosti naší planety doplatila Magallanesova posádka nejvíce. Hrubé podcenění velikosti Tichého oceánu bylo příčinou smrti mnoha námořníků, dlouhých měsíců hladu a nemocí.
Galerie:
Tvorbě online obsahu se věnuje už od roku 2005. Rád píše o dění ve světě či o zajímavých místech. Jeho články najdete v několika dalších magazínech, které provozuje.
