Podle nové studie zveřejněné v časopise The Astronomical Journal by se naše galaxie mohla hemžit mimozemskými civilizacemi, které jsou schopné mezihvězdných cest. Jen k nám ještě nepřiletěli. Autoři studie předpokládají, že pro inteligentní mimozemský život v současnosti není ta správná doba pro návštěvu té části galaxie, ve které se nachází naše planeta.
Další odpověď na Fermiho paradox
Práce je novou odpovědí na takzvaný Fermiho paradox, který vyslovil fyzik Enrico Fermi v roce 1950. „Kde všichni jsou?“ Jednoduchá otázka bez jednoznačné odpovědi. Fermi nejprve zpochybňoval cestování mezi hvězdami a od té doby jeho dotaz také vzbuzuje pochybnosti o existenci inteligentních mimozemšťanů. Nemáme žádné důkazy ba ani náznaky, že by ve vesmíru existoval život. Nenašli jsme žádné stopy po mimozemských technologiích ani rádiové vysílání.
Nová studie ale nabízí jiný pohled na Fermiho otázku. Autoři studie tvrdí, že jsou mimozemšťané velmi dobří stratégové a jen vyčkávají, až nastane vhodný čas na setkání. „Žádný z pokusů o vyřešení Fermiho paradoxu nezohledňuje pohyb hvězd,“ řekl pro magazín Business Insider Jonathan Carroll-Nellenback vědec a hlavní autor studie.
Hvězdy obíhají kolem galaktických center různými trasami a různými rychlostmi. Během tohoto pohybu občas projdou kolem sebe, upozornil Carroll-Nellenback. Cizinci tak mohou čekat, až se k nim přiblíží jejich cíl a může to být velmi dlouhá doba. Třeba se k nám mimozemšťané ještě nedostali a nebo už tu byli dávno předtím, než se vyvinuli lidé.
Nová představa o mezihvězdném cestování
V minulosti se vědci snažili na Fermiho paradox odpovědět různými způsoby. Existují logické odpovědi, které berou v úvahu velikost vesmíru, stejně tak jako možnosti, že buď není žádná jiná vyspělá civilizace a nebo, že jsme ve vesmíru úplně sami. Existují samozřejmě i další možnosti. Mimozemšťané se nám prostě nechtějí z nějakého důvodu ukázat, třeba jsme pro ně naprosto nezajímaví. Také je zde možnost, že inteligentní mimozemské civilizace již přestaly existovat nebo naopak, ještě nenadešel jejich čas a my jsme první. To jsou ale vše jen spekulace.
Nová studie poukazuje na to, že žádný z předchozích výzkumů nezohlednil pohyb naší Galaxie. Stejně jako planety obíhají hvězdy, hvězdné systémy obíhají kolem galaktického centra. Naše soustava oběhne střed Galaxie jednou za 230 miliónů let. Pokud se podíváme na současné umístnění našeho světa, jsme prakticky na okraji galaxie, tudíž na vcelku nezajímavém místě. Hlavní hvězdné dění probíhá blíže jejímu centru. Mimozemšťané se mohou soustředit na bližší cíle a s námi se setkají, až se jejich orbitální trasa přiblíží našemu systému. Jsme zkrátka od nich moc daleko.
Mléčná dráha může být plná života
Podle autorů studie může být Mléčná dráha plná života. Zatím jsme objevili asi 4 000 planet mimo naši Sluneční soustavu a žádná z nich se nejeví jako obydlená inteligentními tvory. Jenže v Mléčné dráze je minimálně 100 miliard hvězd a ještě více planet. Jedna nedávná studie přišla s odhadem, že až 10 miliard z těchto planet může být podobných Zemi. To, že jsme zatím nenašli život, je v podstatě zcela v pořádku. Bylo by spíše divné, kdybychom nějaký život v tak malém vzorku a za tak krátký čas našli.
Očekává se, že bude v brzké době naše schopnost detekovat a pozorovat planety mimo naši Sluneční soustavu lepší. NASA v současnosti staví Vesmírný dalekohled Jamese Webba, který by měl dohlédnout do vzdáleného vesmíru. Jeho spuštění je plánováno na rok 2021.
Tvorbě online obsahu se věnuje už od roku 2005. Rád píše o dění ve světě či o zajímavých místech. Jeho články najdete v několika dalších magazínech, které provozuje.
