Ačkoliv kanibalismus nebývá běžnou součástí života zvířat, některé druhy se mu v průběhu života nevyhnou. Tento typ chování může být způsoben změnami vnějších životních podmínek, přemnožením a nebo jde o základní instinkt přežití. Možná máte některé kanibalistické zvířátko dokonce i doma a nevíte o tom.
Psouni prérioví
Psouni jsou za běžných podmínek vegetariáni. Ovšem tento fakt jim nezabránil zabíjet sysly wyomingské, protože se také živí trávou. Některé samice psounů mohou požírat mláďata svých příbuzných, což je nejspíše dáno tím, že pak mají větší šanci na přežití jejich vlastní.
Ježci afričtí
Bývají oblíbenými domácími mazlíčky, nicméně samice jsou známé požíráním svých mladých, pokud je někdo nečekaně vyděsí. Proto je doporučováno držet ještě březí matky před vrhnutím a po něm raději stranou od ostatních ježků a lidí.
Králíčci
I tato roztomilá zvířata se mohou uchýlit ke kanibalismu. Opět nejspíše půjde o samičky, které zrovna vrhly, nicméně důvodem nemusí být vyděšení jako u ježků, ale například změna ve vnějším prostředí – málo potravy nebo možný predátor, který se nalézá blízko u hnízda.
Kachňátka
Dosud jsme zmiňovali jen samice, u nichž lze pozorovat projevy kanibalismu. Teď ale z jiného soudku, kanibalismus se totiž může objevit i u malých kachňátek starých něco přes měsíc. Důvodů mají více, od nervozity ze stísněných prostor (například kvůli přemnožení při umělých chovech), nedostatku větrání až k obyčejné nudě.
Když už jsme u drůbeže, kuřata mohou mít kanibalistické choutky také. Žijí totiž v určité společenské hierarchii, kde není neobvyklé, že do sebe různě klovou, či dokonce konzumují kůži nebo orgány ostatních kuřat. Tomuto děsivému chování lze předcházet správnou prevencí, která zahrnuje dostatek místa, zajištění čerstvé vody a krmiva a možnost vyhnout se přímému slunci.
Křečci
Ani křečky nemusí znepokojivý trend minout. Kanibalismus u nich byl pozorován hlavně v případě, když se živili pouze obilovinami. Je tedy důležité zajistit křečkovi pestrou stravu zahrnující také kořínky nebo hmyz.
Axolotl tygrovaný
Tito obojživelníci, kteří se projevují jako kanibalové, mají větší lebky a zuby, než jejich nekanibalistické protějšky. Občas pojídají menší axolotly, aby pro sebe zajistili více potravy. Takto tedy likvidují konkurenci, proto se jev projevuje většinou v hustě osídleném prostředí.
Autorka se věnuje psaní různorodých článků převážně ze zahraničních zdrojů, a to od roku 2022. Mezi její oblíbená témata patří netradiční historické události či neobvyklá místa.
