Na Antarktidě bylo v minulosti takové teplo, že její povrch poblíž jižního pólu pokrýval deštný prales. Studie vědců z Institutu Alfreda Wegenera publikovaná v časopise Nature přináší nové důkazy o horké minulosti dnes ledového kontinentu.
O tom, že v dávné minulosti existoval na Zemi jeden superkontinent zvaný Pangea, máme ponětí snad všichni. Jeho formace proběhla asi před 300 miliony lety. V důsledku pohybu tektonických desek se začal rozdělovat na menší kontinenty a výsledkem tohoto procesu je povrch takový, jaký jej známe dnes.
Klimatické změny se projevují jako dokonalý stratég. Nastupují plíživě, nejprve jsou nenápadné, ale když se ohlédneme do minulosti, můžeme srovnávat, co vše se změnilo. A tempo těchto změn se stále zrychluje. Je možné, že žijeme v přelomové době.
O tom, že oteplující se klima pomalu mění tvář světa, pochybuje stále méně lidí. Po více než měsíčním sčítání tučňáků uzdičkových dospěli vědci k závěru, že v posledních desetiletích klesla populace tohoto typického zvířecího obyvatele ostrovů kolem Antarktidy téměř o polovinu.
Antarktida je drsné a tajemné místo. Kontinent ukrývající se hluboko pod stovkami metrů ledu byl objeven jako poslední a stále láká dobrodruhy a vědce. Údajně byla poprvé spatřena v roce 1819, ale úvahy o velké zemi daleko na jihu jsou staré více jak 2000 let.
Na světě jsou opravdu nehostinná místa. Nevlídnější než Sahara, Mount Everest i oba póly dohromady. Nenajdete zde ani živáčka a jen málokdo do končin, které vám představíme, někdy vstoupil.
Objevení ozonové díry nad Antarktidou vyvolalo v roce 1982 doslova revoluci v přístupu k životnímu prostředí. Vědci z NASA oznámili, že díra je v současné době nejmenší od svého objevení před 37 lety. Situace není ale tak růžová, jak by se na první pohled mohlo zdát.
Ohňová země je nejjižnějším obydleným místem planety, které bylo roku 1881 oficiálně rozděleno mezi Argentinu a Chile. Myslíte si, že odlehlost Ohňové země je na škodu turistickému průmyslu? Je tomu právě naopak.
Až neuvěřitelně zní návrh vědců, jak zastavit tání ledovců v Antarktidě. Podle studie publikované v časopise Science Advances k tomu stačí přeměnit mořskou vodu Jižního oceánu ve sníh a ten vhodně přemístit na ledovou pokrývku tohoto kontinentu.
Není měsíce, kdy by vědci nevydali nějakou zprávu o stavu světových ledovců. Nyní opět bijí na poplach. A tentokrát z místa, o kterém se dosud předpokládalo, že se ho globální oteplování netýká.
Australští vědci zkoumající ledovce objevili obrovské jezero pod největším ledovcem východní Antarktidy. Jejich zjištění může pomoci k poznání toho, jak tání ledovců ovlivní oceány.
Ostrov Petra I. je sice patří k Nosku, ale je od této země tak vzdálený, že už to snad ani více nejde. A nejen to, ostrov je na hony vzdálený i samotné civilizaci.
Letošní léto patřilo k jednomu z nejteplejších období v historii sledování teplot na naší planetě. Podle amerického Národního úřadu pro atmosféru a oceán byl loňský rok třetím nejteplejším v řadě.
Na Antarktickém poloostrově existují dvě osady, které spadají do chilského a argentinského teritoria a obě vlády prohlašují, že jde o civilní osady s trvalým obyvatelstvem.
