stará mapa
Zdroj obrázku: Pixabay

Na světě jsou opravdu nehostinná místa. Nevlídnější než Sahara, Mount Everest i oba póly dohromady. Nenajdete zde ani živáčka a jen málokdo do končin, které vám představíme, někdy vstoupil. Extrémní podmínky a odlehlost. To jsou vlastnosti, které tato místa spojují a vydat se sem vyžaduje skutečnou odvahu.


Mariánský příkop

10 994 metrů pod hladinou moře. Tma, chlad a tlak, který by vás ve vteřině rozmáčkl. Dno Mariánského příkopu je tak hluboko a jen těžko si lze představit, že se i zde nachází stopy života. Na tomto nehostinném místě žije ryba Pseudoliparis swirei, která je dokonale uzpůsobena těmto náročným podmínkám života. Vědecky byla popsána teprve v roce 2017. Najdeme zde i další stopy života, tentokrát lidské. Letos se badatel Victor Vescovo vydal se speciální ponorkou na dno příkopu, konkrétně do prohlubně Challenger a v hloubce 10 927 metrů údajně viděl kromě tmy také igelitové sáčky.

ponorka
Ponorka jménem Trieste se v roce 1960 jako první vypravila do Mariánského příkopu. Foto: Volné dílo, Wikimedia

Jižní pól nedostupnosti

Ve východní Antarktidě na jižním pólu nedostupnosti opravdu moc lidí nebylo. Jen Lenin tam stojí již od roku 1957. Tedy pouze jeho socha. Jižní pól nedostupnosti je bodem, který je od jižního pólu vzdálen 463 kilometrů, leží v nadmořské výšce 3718 metrů a stovky kilometrů kolem se nachází jen led. Jde o vůbec nejobtížněji dosažitelné místo na Zemi. Výstup na Mount Everest je proti tomu asi jako výšlap na Sněžku. Teplota ve východní Antarktidě nestoupá nad – 50 °C, ale zpravidla je zde tak – 70 °C. Na nedaleké stanici Vostok dokonce v roce 1983 naměřili 89,2 °C pod nulou. Pólu poprvé v roce 1957 dosáhli Sověti a na místě postavili malou budovu, kterou zkrášluje Leninova busta.

busta s leninem
Jižní pól nedostupnosti a Lenin. Foto: Cookson69 [CC BY-SA 3.0]

Poušť Lút

Lút nepatří k největším ani nejznámějším pouštím, ale kdo ji zná, ví, o jak smrtelné místo se jedná. Tato krajina ve východním Íránu patří vůbec k nejteplejším místům na planetě. Meteorologové se domnívají, že právě zde často padají teplotní rekordy, nenachází se tu však žádné meteostanice. V poušti Lút se teplota kontroluje sporadicky a běžně se zde naměří přes 50 °C. V roce 2006 zde byla stanovena povrchová teplota 70,7 °C. To si ale nepleťte s teplotou vzduchu. Ta se měří ve stínu 2 metry nad zemským povrchem.


poušť lút
Poušť Lút není zrovna přívětivým místem. Foto: yeowatzup [CC BY 2.0]

Kergueleny

Nepřetržitá vichřice a pobřeží bez přestávky bičované vlnami většími než 10 metrů. Tak to vypadá na souostroví ležícím na jihu Indického oceánu, asi tak na půli cesty mezi Afrikou a Austrálií. Přirozený domov zde našli pouze tuleni, mechy a lišejníky. V posledních dvou staletích ale bylo na tyto nehostinné ostrovy, kde se průměrná roční teplota pohybuje kolem čtyř stupňů, dovezeno stádo ovcí, sobi a králíci. Zvířata měla sloužit ztroskotancům nebo námořníkům jako potrava při dlouhých plavbách. Na ostrovech bylo také v minulosti vysázeno takzvané „kerguelenské zelí“, které mělo mořeplavcům dodat vitamíny proti kurdějím. Všem invazivním druhům se zde nečekaně daří. Králíci na ostrovech žijí i přes několik pokusů o jejich vyhubení.

kergueleny
Kergueleny moc krásy nepobraly. Foto: Pascal Subtil, Flickr

Bod Nemo

Bod Nemo je na první pohled jen nehostinná část Jižního oceánu. Ale pokud si do mapy zadáte souřadnice 45º52.6S, 123º23.6W, uvidíte, jak daleko je toto místo od nejbližší pevniny. Konkrétně se jedná o 2 688 kilometrů. Blíže nenajdete ani živáčka, tedy pokud nebudeme počít posádku Mezinárodní vesmírné stanice, která kolem Země krouží ve výšce 400 kilometrů. A u vesmíru ještě chvíli zůstaneme. Oblast kolem bodu Nemo je využívána jako pohřebiště vysloužilých raket a satelitů, které inženýři právě nad touto oblastí nechávají vstupovat do atmosféry. Nevedou zde totiž žádné lodní trasy a jen občas kolem bodu Nemo propluje nějaká rybářská loď.

bod nemo
Bod Nemo je jedním z nejhůře dostupných míst na planetě. Zdroj: Volné dílo, Wikimedia


Přidat na Seznam.cz
About Admin

Tvorbě online obsahu se věnuje už od roku 2005. Rád píše o dění ve světě či o zajímavých místech. Jeho články najdete v několika dalších magazínech, které provozuje.

Similar Posts