V chladných vodách Labradorského moře spatřil kanadský rybář Hallur Antoniussen neobvyklý přírodní úkaz. Mezi bílými krami tiše plul ledovec, který byl celý černý jako saze.


V chladných vodách Labradorského moře spatřil kanadský rybář Hallur Antoniussen neobvyklý přírodní úkaz. Mezi bílými krami tiše plul ledovec, který byl celý černý jako saze.

Obrovský impaktní kráter, který se ukrývá v hlubinách pod grónským ledovcem Hiawatha, je starší než se předpokládalo.

Nanoplasty byly vůbec poprvé detekovány i v polárních oblastech. Objev potvrzuje dlouhodobé přesvědčení vědců, že jsou tyto malé částice plastu všude.

Masivní ledová vrstva, která se v Grónsku ve 14. století vytvářela, začala pevninu stlačovat, čímž moře zaplavovalo pobřeží.

Masu ledu, která odpovídá nárůstu hladiny moře o 1 – 2 metry, už zřejmě nemají zachránit ani okamžité kroky vedoucí ke zpomalení globálního oteplování.

První velký krok k pochopení kontinentálního driftu učinil Alfred Wegener (1880 – 1930), velmi zvláštní osobnost vědy přelomu 19. a 20. století. Vystudovaný německý astronom, který propadl paleoklimatologii, si za svojí tezí neoblomně stál až do tragického konce života.

Co se přesně děje pod grónským ledovcovým štítem, zjišťují experti z NASA. Pochopení současných, okem neviditelných procesů, může být klíčem k přesnější predikci zvyšování hladiny moře.

V dnešním článku se zaměříme na státy, kam koronovirus vůbec nezavítal nebo kde se se šířením nemoci vypořádali tak, že v současné době neevidují ani jeden aktivní případ.

Klimatické změny se projevují jako dokonalý stratég. Nastupují plíživě, nejprve jsou nenápadné, ale když se ohlédneme do minulosti, můžeme srovnávat, co vše se změnilo. A tempo těchto změn se stále zrychluje. Je možné, že žijeme v přelomové době.

Vikingové objevili Grónsko již před rokem 1000 a ještě do přelomu prvního a druhého letopočtu se na tomto největším ostrově světa usadilo několik kolonistů. Ti ale po čase záhadně zmizeli.

Jejich laskavý a nevinný pohled rozechvěje mnohá srdce. Tuleni jsou zvířata citlivá i inteligentní. Ve vodních akvaparcích se dokážou naučit doslova psí kusy. Jenže na svobodě to už je horší. Ve volné přírodě totiž nejsou ceněni jako kreativní individua, nýbrž jako zdroj masa a kůže.

Nejsevernější pevnina na světě nese název Kaffeklubben, což v překladu znamená kávový klub. O tom, zda je ostrov držitelem geografického primátu, se ale od roku 1978 vede debata a stále není jasno.

Větvící se síť ledovců v jihovýchodním Grónsku, která ústí do fjordu Sermilik, se v posledním půlstoletí výrazně změnila. Při porovnání snímků pořízených družicí v rámci projektu Landsat z let 1972 a 2019 jsou rozdíly patrné na první pohled.

Aljašku si nespojujeme s nikterak závratnými teplotami, přesto i sem dorazila teplá vlna, která v červenci sužovala Evropu a Severní Ameriku. Červencová teplota na Aljašce dosáhla 14,5 °C, což znamená pokořený rekord z roku 2004.

V nejseverněji položeném kraji Avannaata nevyšplhají průměrné letní teploty nad 10° Celsia. Slunce zde v noci zajde jen na několik krátkých okamžiků a obyvatelé malých osad se snaží z tohoto krátkého přívětivého období vytěžit maximum.

Netradiční dovolená může mít mnoho podob. Chcete zažít dobrodružství, vidět divokou krajinu i přírodní divy? Hledáte místa, která jsou stále nedotčená masivním turistických ruchem? Tohle všechno nabízí oblast kolem severního polárního kruhu.