Tvrz Alexander
Foto: Pixabay

Tvrz Alexander měla nejprve chránit obyvatele Petrohradu před napadením z moře, později celé ruské impérium před nebezpečnými nemocemi. Experimentovalo se zde také s morem a mezi vysokými zdmi pevnosti se na něj i umíralo. Dnes je místo přístupné turistům a ačkoliv jej obklopují vody Finského zálivu, v zimě se k němu dostanete i bez lodi.


Z vojenské pevnosti morovou laboratoří

Pevnost nazvaná podle cara Alexandra I. byla postavena v letech 1838 – 1845 jako součást petrohradského opevnění. Vznikla na uměle vybudovaném ostrově nedaleko města Kronštadt, který byl centrem obrany tři desítky kilometrů vzdáleného Petrohradu. Takových pevností a pevnůstek vzniklo v okolí více, Alexander je však největší a pro svoji pohnutou historii také nejznámější.

Vícepatrové opevnění ve tvaru fazole nechala armáda vybavit 103 děly a mohlo ji střežit až tisíc vojáků. Možná i proto nikdy nedošlo k napadení Petrohradu z moře. Tvrz brzy přestala sloužit svému původnímu účelu a rychle se proměňovala ve sklad munice. Ten byl roku 1896 zrušen.

Související:  Historie krytí dýchacích cest. Od morové masky až po jednorázovou roušku

Dva roky před tím označil Alexandre Yersin nově objevený patogen jako původce morových onemocnění. Bakterie později nazvaná Yersinia pestis se stala předmětem zájmu vědců z celého světa, kteří začali pracovat na vývoji vakcíny. V Rusku to byla skupina Komochum, v jejíž centrum se v roce 1900 tvrz Alexander proměnila. Šlo o teprve třetí laboratoř svého druhu na světě. Vybavena byla prvotřídně. Tvrz se rozdělila na pracovní a obytnou. Nechyběla zde knihovna ani konferenční místnost.


Nebezpečná práce s sebou nesla riziko nákazy morem

Práce v morové pevnosti byla velmi nebezpečná. Vědci ji v podstatě nesměli opustit. Nezkoumali jen morové patogeny, ale experimentovali také s tetanem či cholerou. Záměrně přenášeli nemoci na myši, králíky či koně a z jejich krve extrahovali protilátky. Brzy se izolovanost opevnění ukázala jako klíčový faktor v případě, že by se nemocí nechtěně nakazili vědečtí pracovníci. To se také stalo.

Související:  Vzteklina. Nemoc, která dala vzniknout báchorkám o vlkodlacích, je stále ve světě hrozbou

V roce 1904 podlehly plicnímu moru dvě osoby, jejichž těla byla okamžitě spálena v kremační peci přímo v pevnosti. Jednou z obětí byl přímo ředitel pevnosti. O tři roky později se ještě nakazil dýmějovým morem jeden pracovník, který přežil, a to i díky séru, na jehož vývoji se sám podílel přímo v útrobách tvrze.

Lákadlo pro turisty

Tvrz Alexander sloužila vědeckým účelům až do přelomového roku 1917. Tehdy si opevnění opět vzala pod svá křídla armáda. Většinu času však sloužilo jako skladiště, a to až do rozpadu Sovětského svazu. Dnes pevnost chátrá, ale vzhledem ke svém lokaci i historii láká turisty k návštěvě. Město Kronštadt organizuje do tvrze výlety, čas od času se mezi vysokými zdmi konají festivaly a dokonce zde proběhla i nelegální techno party. Přístup k pevnosti je poměrně jednoduchý především v zimě, kdy Finský záliv zamrzá. Od břehu je to asi 700 metrů. V teplejších měsících je nutné použít loď.

Galerie:

Zdroje: visit-saint-petersburg.ru ;unusualplaces.org


Tvorbě online obsahu se věnuje už od roku 2005. Rád píše o dění ve světě či o zajímavých místech. Jeho články najdete v několika dalších magazínech, které provozuje.

Přidat na Seznam.cz
About Admin

Tvorbě online obsahu se věnuje už od roku 2005. Rád píše o dění ve světě či o zajímavých místech. Jeho články najdete v několika dalších magazínech, které provozuje.

Similar Posts

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *