Záhadný rukopis pocházející z 15. století dodnes fascinuje nejen odbornou, ale také laickou veřejnost. Nikdo nedokáže s jistotou říci, v jakém jazyce byl napsán a komu měl přesně sloužit, nicméně jeden z odborníků zabývající se překladem knihy začíná mít docela jasno.
Fascinující kniha s nejasným obsahem
Autor Voynichova rukopisu (také Vojničova) je stejnou záhadou, jako jeho obsah. Obecně se věří, že kniha pochází ze střední Evropy. Za staletí své existence stihla spatřit nespočet různých míst a vlastníků, v nedávnější minulosti ji roku 1912 získal prodejce knih Wilfrid Michael Voynich. Zde také získal svoji přezdívku.
Odborníci se přou jak o význam knihy, tak o její jazyk. Někteří z nich mají podezření, že se může jednat i o podvrh. Nedávná studie zjistila, že by mohlo jít o hebrejštinu, malajštinu, arabštinu nebo amharštinu. Ovšem i kdyby některá z možností byla správná, stále to na překlad knihy nestačí. Její obsah je totiž navíc pravděpodobně zakódován. Mnoho expertů došlo k názoru, že jde o substituční šifrování. Metoda se zakládá na záměně písmen abecedy za vymyšlené znaky. Je tedy možné, že kniha rozšifrovat nepůjde, ačkoliv autor měl rozhodně co říci, obsahuje totiž přes 200 stran. Odborníci, jež ji studovali, říkají, že možná nějaké strany chybí nebo dokonce mohou být zpřeházené.
Pro koho kniha vlastně byla?
Rukopis je rozdělen pravděpodobně do šesti sekcí – bylinkářství, astronomie, biologie, kosmologie, medicína a recepty. Samozřejmostí jsou zvláštní ilustrace jako postavy, zámky nebo dokonce draci. Roku 1969 byl rukopis darován knihkupcem Hansem P. Krausem univerzitní knihovně v Yalu.
Pracovník Bristolské univerzity, doktor Gerard Cheshire, nově tvrdí, že rozluštil záhadu rukopisu v pouhých dvou týdnech, a to pomocí svého kreativního myšlení a vynalézavosti. Podle něj jde o protorománský jazyk, předchůdce dnešních románských jazyků, například portugalštiny, španělštiny, francouzštiny nebo italštiny. Šlo o jazyk, jež byl ve středověku rozšířený, ale převážně v mluvené podobě. Většinou se dávalo přednost psanému slovu v latině, tu používali jak králové, tak vláda a církev. Proto podle Cheshira tento jazyk vymizel.
Kniha byla podle vědcovy teorie sepsána dominikánskými jeptiškami a určena pro Marii Kastilskou, královnu Aragonskou, jež nebyla nikým jiným než pratetou Kateřiny Aragonské.
Bristolská univerzita ovšem takové čiré nadšení nesdílí a je v podpoře Cheshira naopak opatrnější. Na pořadu dne bude další ověřování jeho teorie, neboť ji odborníci na lingvistiku a středověká studia stále zpochybňují.
Galerie:
Autorka se věnuje psaní různorodých článků převážně ze zahraničních zdrojů, a to od roku 2022. Mezi její oblíbená témata patří netradiční historické události či neobvyklá místa.
Článek je plagiát z webů, bez uvedení zdrojů. Nic nového autorka nesdělila, například mohla uvést závěry konference o VR konané 30.11. a 1.12.2022 na Maltě.
Malta konference ? Velká zbytečnost. Rene Zandbergen, Lisa Davis Fagin a další z tý konference ? Tak tito nikdy nezjistí jak je rukopis psán a jak je šifrován. NIKDY. Jen dělají chytrý a to je všechno. Vzdělání mají sice ucházející, ale to je tak všechno. Snaží se už dvacet roků o něco na co jejich mozková kapacita nestačí. Jak už jsem jim taky napsal, tak je to velká všeobecná bída s nouzí. Nikdy žádnej zahraniční vědec i když bude mít sto univerzit na způsob zápisu a smyslu rukopisu nepřijde. To je fakt, který by si měl každý vědec a študent i uvědomit. To jsem už napsal i Líse tak i Renemu. Jejich snaha je marná.
Píšete ptákoviny jako ostatně všechny noviny. Deset roků všem ukazuji ,kdo je autor rukopisu a o čem je v něm i psáno. Že už si pomalu připadám jak don Kichot dela manča. A v česku se neustále píší o rukopisu blbosti. Takhle nikdy nezjistíte nic.
A nebo blbosti píšete deset let už Vy. Když je někdo skálopevně přesvědčen o své pravdě a většina toto přesvědčení nesdílí, pak si lze dovodit, jak se věci mají.
Jo to tedy máte pravdu. Nesdílí 🙂 Oni to ani sdílet nemohou. Možná se ptáte proč ? Tak já vám to napíši. Nesdílí to protože znají hoooodně málo . A proto píší ptákoviny na entou. Stačí se podívat co píše Lisa F.D. a každému musí být hned jasné, jako že slunce svítí, že tato vědkyně, která úzce spolupracuje s kurátorem Yale a i s Renem Z. nikdy nebude schopna, jak už jsem jí také napsal, porozumět textu rukopisu. Nikdy. A to už jsem jim před roky napsal, že se vsadím s každým vědcem o deset tisíc euro, že Já jsem text rozlousknul. Buď mají málo dukátů a nebo mají strach, že nebudou první na světě, kdo zjistí autora a význam MS 408. Až bude nějaký vědec schopen číst text rukopisu, tak zjistí že autorem je Eliška z Rožmberka. Jako že slunce svítí. Stačí aby si vědec z nějaké té university přečetl poslední stranu rukopisu, kde je psán návod , autor a také význam. Pak bude jistě mile překvapen, jak byla Eliška šikovná.
Tak určitě.