Na severu Aljašky bychom čekali spíše sníh a led. On tu také většinou je, jenže se zde nachází i písečné duny. Zvláštní kolorit krajiny asi 65 kilometrů severně nad polárním kruhem tvoří opravdová poušť uprostřed arktických mokřadů. Oblast Velké kobucké písečné duny je součástí národního parku Kobuk a nikde jinde na světě v této zeměpisné šířce pohyblivé duny nenajdete. Podivuhodností je zde ale mnohem více.
Kobucké písečné duny se rozkládají asi na 40 km2, ale oproti známějším pouštím zde hýří život. Na okraji písečného království lze potkat medvěda grizzlyho, lišky nebo dikobrazy. Jejich stopy jsou na okraji pouště běžné. Přilehlá řeka Kobuk je plná ryb.
Bez tropických teplot by ale žádná poušť nebyla tou pravou pouští, a tak se i v oblasti písečných dun dokáže letní teplota vyšplhat až na 38 stupňů. To už se pak grizzly skrývá v okolní tundře, kde je daleko chladněji. Nejvyšší duny jsou opravdu famózní a dosahují výšky až 30 metrů. Svým pohybem a tvarem připomínají Saharu, jen s tím rozdílem, že okolní panorama tvoří kopce plné jehličnanů a nezřídka kdy jsou zaváté sněhem.
Poušť je pozůstatkem poslední doby ledové. Když se Země začala ochlazovat, vysoko v horách obklopujících dnešní údolí s dunami došlo k utváření ledovců. Jejich pomalý postup a opětovný ústup drtil skály pod masou zmrzlé vody na jemný písek. Ten byl následně odvanut větrem do údolí, kde se usadil. Tento stav trvá již 14 tisíc let. Vegetace do hlubin pouště postupuje velmi pomalu a je tak více než pravděpodobné, že Velké kobucké písečné duny budou na svém místě ještě tisíce let. Asi před 8 tisíci lety se v blízkosti dun usadili lidé, což dokazují místní archeologické nálezy.
Návštěva největší pouště Arktidy je skutečným zážitkem, nicméně cesta do odlehlých končin Aljašky nebude nejlevnější, navíc je jen pro skutečné dobrodruhy. Další zajímavou pouští, která se nachází na neobvyklém místě, jsou sibiřské Čarské písky, které stejně jako Velké kobucké písečné duny působí jako přízrak uprostřed jehličnatých lesů.
Galerie:
Tvorbě online obsahu se věnuje už od roku 2005. Rád píše o dění ve světě či o zajímavých místech. Jeho články najdete v několika dalších magazínech, které provozuje.
