S myšlenkou semknout národ ve válečném úsilí skrze charizmatickou ikonu nepřišly Spojené státy americké jako první, předcházel jim vzor z Evropy. Přesto se ale onen známý „Uncle Sam“ nesmazatelně vepsal do paměti nejen v USA. Tohoto odhodlaného chlápka s uhrančivým pohledem zná zřejmě většina z nás.
Vlastenec a dobrodinec Wilson
Jak už to tak bývá, ani v tomto případě nelze říct zcela přesně, kde, kdy a proč se tato postava objevila. Traduje se však ledacos. Nejznámější z legend hovoří o tom, že předlohou ke vzniku strýčka Sama byl americký obchodník Samuel Wilson (1766 – 1854). Ten se prý významně zasloužil o pomoc vojákům během tzv. britsko-americké války, konané mezi lety 1812 až 1815.
Tento muž nechával zasílat sudy hovězího masa pro hladové muže v boji. Barely byly označeny zkratkou U. S. (United States, tedy Spojené státy). No a protože přicházely od dobrodince kdesi v Americe, ujalo se původně spíše žertovní označení, že jídlo je od „Strýčka Sama“ („Uncle Sam“) tak, jak zněly iniciály na sudech. Zda je shodné křestní jméno náhodou, vloženou variací, aby byl příběh celistvější, nebo jestli vojáci jméno dodavatele znali, těžko soudit.
Posměšný název amerických vojáků
Ale nabízí se i jiná varianta. Údajně ještě dříve, než došlo k verzi s Wilsonem, se říkalo, že onu postavu si vymysleli sami vojáci, kteří parodovali zkratku USLD (United States Light Dragoons), kterou nosili na čepicích. Silou nespokojenosti se označili za „líné psy strýčka Sama“ („Uncle Sam’s Lazy Dogs“). Jednat se mělo o akt výsměchu. Ale ani pro tuto variantu neexistuje jasný důkaz.
Od pověsti k podobě
A jak šel čas, pověstná ikona Ameriky dostávala konkrétní podobu. Verzí jeho vzhledu je několik, vznikaly napříč celým 19. stoletím. Tou zřejmě nejznámější je podobizna od amerického ilustrátora Jamese Montgomeryho Flagga (1877 – 1960) z dvacátého století. Ať už se kreslená vyobrazení inspirovala kýmkoliv, onomu původnímu Samu Wilsonovi se příliš nepodobala verze Flaggova ani jiných autorů.
Strýček Sam, nejznámější náborář za světových válek
Ruku v ruce se stále propracovanějšími podobami se začala měnit i role tohoto maskota v americké společnosti. Symbol vlasti a vlastenectví padl během první světové války do hledáčku vojenských náborářů. Vzniklo tak právě Flaggovo ikonické vyobrazení postaršího muže s bílými vlasy i vousy v oděvu s prvky vlajky USA, jenž přísným pohledem nabádá ke vstupu do armády a odhodlaně ukazuje na každého, kdo před plakát předstoupí. Nekompromisní „chci tě do americké armády“ stálo v dolní části reklamního poutače.
A zafungovalo to, armáda se mimo jiné i díky dobrovolníkům rozrůstala. Jen mezi roky 1917 – 1918 vzniklo přes 4 miliony výtisků, které měly inspirovat mladé muže, aby hrdě a se ctí vstoupili do války. A úplně stejně „pomáhal“ strýček Sam i za druhé světové války. Samozřejmě, že stejně tak, jak motivoval, se stal pro odpůrce rovněž posměchem americké armády. Plakáty byly porůznu upravovány tak, aby působily komicky či sarkasticky, a to nejen v USA.
Maskot veřejně uznaný i světově známý
Strýček Sam se stal ikonou Ameriky podobně jako Socha svobody. Byl také oficiálně přijat jako nesmazatelná součást USA. V září 1961 byl povýšen na národní symbol americké síly a ideálů. Roku 1989 bylo přijato 13. září jako „Den Strýčka Sama“ („Uncle Sam’s Day“) a to v návaznosti na narození právě Samuela Wilsona, oné upřednostňované předlohy.
Místo boje zůstaň doma
Svoji funkci nalezl tento „patriot“ i v dnešní době. Už neverbuje do armády, ale vyzývá společnost, aby se opět semkla ve společné snaze zvládnout současnou epidemiologickou situaci skrze přísné dodržování nařízení. Největší důraz je kladen na omezení sociálních styků a místo riskantního shlukování vybízí k tomu, být raději doma. Stejně jako ve válečném období je i nyní na zvážení každého, jak se k tomuto apelu postaví.
Vystudovala bakalářský obor Religionistika na FF ZČU v Plzni. Psaní je pro ni vyjádřením pocitů i poselstvím dalším lidem. Jak říká: „Je to lék pro duši i účinný prostředek pro hluboká sdělení věcí minulých i budoucích.“ Nejvíce ji zajímají témata spjatá s historií, urbexem, ale blízko má i k tématům víry a legend. Aktuálně se intenzivně věnuje focení opuštěných míst (Urban Exploration).