Konec první světové války je pro naše dějiny klíčový, protože je spojen se vznikem samostatného Československa. Nový stát se samozřejmě chtěl co nejrychleji plnohodnotně zařadit k ostatním, a proto se nelze divit tomu, že snil i o nějaké zámořské kolonii. Jeho zraky se pochopitelně obrátily hlavně směrem k poraženému Německu, přičemž vhodnou alternativou se zdála jeho bývalá africká kolonie Togo.
Oficiální dokumenty o kolonizaci Toga zarytě mlčí
Togo svojí rozlohou i počtem obyvatel, který se tehdy pohyboval kolem 3 milionů, připadalo tehdejším československým mocipánům jako reálně spravovatelné. Tento sen však zůstal nejvýše v rovině teoretických úvah, aniž by se někdy stal předmětem oficiálního jednání. Na pařížské mírové konferenci roku 1919 tak o něčem podobném nezazněla jediná zmínka.
Stejně tak se nelze setkat s podobnými informacemi v žádném oficiálním dokumentu. V těch je možné se naopak dočíst, že Togo bylo rozděleno mezi Francii a Británii, takže tyto velmoci nadále určovaly dějiny této africké země.
S odvážnou myšlenkou patrně přišel Jan Klecanda zvaný Havlasa
Jestliže oficiální dokumenty o existenci myšlenky kolonizace Toga jako československé kolonie mlčí, je třeba se ptát, kde a jak vznikla? Soudí se, že smělým iniciátorem mohl být cestovatel Jan Klecanda, který vstoupil v širší povědomí jako Jan Havlasa. Tento muž patřil spolu s arabistou Musilem po vzniku samostatného státu k hlavním propagátorům toho, aby se Československo nebálo být iniciativní v zámořské politice. Ačkoli Klecanda v tomto ohledu příliš neuspěl, v pozdějších letech bylo jeho nadšení pro vzdálenou cizinu odměněno alespoň postem velvyslance v Brazílii.
Československo se kolonizace Toga nemuselo bát
S dějinami si je samozřejmě možné poněkud pohrát a čtenář si může položit otázku, zda by tehdejší Československo na správu Toga vůbec disponovalo dostatečnými prostředky? Odpovědět je možné spíše kladně. Vždyť jen z Dálného východu se vracelo okolo 60 tisíc legionářů, kteří mohli v Togu položit základ efektivní československé koloniální správy. Československo mělo i učitele, inženýry a různé odborníky, kteří mohli svoji osvětovou činnost šířit nejen v Podkarpatské Rusi, ale také v této africké zemi.
Tožští studenti studovali za socialismu na našich vysokých školách
Ačkoli myšlenka o kolonizaci Toga ze strany Československa nikdy nepronikla v širší povědomí, cesty těchto dvou zemí se přece jen v budoucnu ještě protknuly. Došlo k tomu tak, že se Togo v šedesátých letech stalo načas součástí zemí socialistického bloku a studenti z této země měli tudíž cestu na československé univerzity otevřenou. Jeden z absolventů se pak v devadesátých letech minulého století stal ve své rodné zemi dokonce ministrem.
Galerie:
Copywriterka se věnuje psaní na částečný úvazek od roku 2016. Vystudovala archeologii, ale zajímá se v podstatě o veškeré obory, které spadají do skupiny humanitních věd. Mezi její preferovaná témata, která jsou úzce spjata s jejími koníčky, patří gastronomie, přírodní a kulturní památky, historické události, literatura, flóra a fauna.
To by bylo krásné, kdybychom měli moře. Škoda, že se tyhle myšlenky a úvahy nerealizovaly.