Litoterapie, nebo-li léčba kameny, není sice uznávanou medicínskou oblastí, přesto se v současnosti setkává s pozorností široké veřejnosti. Lidé se znovu začínají zajímat o alternativní styly péče o své zdraví. Jedním z nepřeberné škály kamenů, jímž jsou přisuzovány léčivé schopnosti, je ruský šungit.
Jedním z nejkrvavějších konfliktů historie bylo potlačení tchajpchingského povstání v Číně v letech 1851 – 1864. Odhaduje se, že během povstání zemřelo násilnou smrtí 20 – 30 miliónů lidí. Přitom příčinou konfliktu byl duševně pomatený člověk přesvědčený o tom, že je mladším bratrem Ježíše Krista. Říkal si Chung Siou-čchüan.
Velké objevitelské výpravy nebyly jen doménou Evropanů. Na východní straně euroasijské pevniny měli Číňané podobné ambice jako evropští mořeplavci a svoje největší výpravy podnikli téměř o století dříve než většina objevitelů ze starého kontinentu.
Jednou z velkých tragédií druhé světové války je vyhlazení Lidic, k němuž došlo v červnu 1942. Středočeská ves se stala obětí kruté německé pomsty za atentát na protektora Reinharda Heydricha. Souhrou nešťastných okolností padla volba právě na Lidice.
Malárie je nemoc, která trápí lidstvo od jeho počátků. V současné době si věda umí poradit s mnoha nemocemi, ale lék na malárii stále neexistuje. Přesto boj proti ní v posledních stoletích významně pokročil.
Ve škole se učíme, že v roce 1492 doplul Kryštof Kolumbus se svojí flotilou k břehům Severní Ameriky a objevil tak Nový svět. Ještě před ním tam byli Vikingové. Jenže obě výpravy se na svých cestách do neznáma setkaly s domorodci, kteří Ameriku objevili dávno před nimi.
V roce 1961 se sovětské souostroví Nová země stalo místem nejničivější exploze v dějinách lidstva. Tato řídce obydlená oblast byla vybrána komunistickým režimem pro test tak silné jaderné bomby, že by bylo její použití ve válce prakticky nemožné.
Lékařská věda se vyvíjí raketovým tempem a v současné době je transplantace srdce pro špičkové chirurgy rutinní záležitostí. Před půl stoletím tomu ale bylo úplně jinak. Prvním přeživším člověkem s transplantovaným srdcem byl Jihoafričan Louis Washkansky.
Když se Indie stala v 19. století součástí Britského impéria, její noví správci ještě netušili, co je v této zemi s různorodou společností čeká. Kasty, komunity i sekty vytvářely velmi nepřehledné společenské prostředí, ve kterém po stovky let nepozorovatelně vzkvétala hrůzná činnost vyznavačů bohyně Kálí. Říkali si Thugové, bylo jich více jak milion a hlavní náplní víry bylo vraždění.
Egyptské hieroglyfy byly vynalezeny asi před 5 000 lety, když došlo ke sjednocení Horního a Dolního Egypta. Vznik tohoto složitého písma asi navždy zůstane záhadou a jeho samotný překlad byl velký oříšek.
Od startu první výpravy kolem světa letos uběhlo 500 let a skupině, kterou vedl portugalský mořeplavec Fernando de Magallanes, taková cesta trvala více jak tři roky. Magallanesova expedice tak jako první dokázala, že je Země kulatá.
Operace Gomora, tak zněl oficiální název britské a americké bombardovací akce namířené proti německému Hamburku v létě 1943. Z pojmenování akce jasně vyplývá i její cíl, srovnat město se zemí, ukázat nacistickému Německu, kdo bude od teď určovat pravidla hry a především podlomit morálku civilního obyvatelstva.
Velká francouzská revoluce představovala milník, v jehož důsledku došlo v zemi k řadě opatření v duchu vlastenectví a národní jedinečnosti. Člověk a lidský um byl povýšen nad náboženskou víru. Věda měla nahradit Boha. Ruku v ruce s touto radikální atmosférou došlo i k vytvoření vlastního kalendáře.
Perla pouště, tak se říkalo Palmýře. O její existenci však víme jen náhodou. Až ve dvacátých letech dvacátého století započal archeologický výzkum této lokality. Dnes málem zapomenutá, kdysi však překrásná, úrodná a vzkvétající oblast uprostřed Syrské pouště, byla domovem ambiciózní ženy. Jmenovala se Zenobia.
V severoamerickém puritánském městečku Salem v Massachusetts se odehrál na americké poměry nevídaný případ fanatického honu na čarodějnice. Událost, jež Američané dodnes považují za černou kapitolu své minulosti, si vyžádala více jak 20 obětí.
Obyvatelé starověkých Pompejí nedbali na občasné otřesy ani na dým, který čas od času ze sopky Vesuv vycházel. Když zjistili, že jsou v nebezpečí, bylo už pozdě a ničivý výbuch sopky v roce 79 našeho letopočtu nepřežil nikdo, kdo se v ulicích města nacházel.
Je tomu přibližně sto let, co lidstvo objevilo kouzlo autostopu. Jak to vše začalo a jak se společné cestování s neznámými lidmi v průběhu času vyvíjelo? Co nám spolujízda mohla poskytnout v minulosti a co nám nabízí dnes?
Mexické město Tijuana má necelé 2 miliony obyvatel a leží těsně u hranic se Spojenými státy. Světově známým ho neudělala tequila, ale kriminalita a enormní počet vražd, jejichž množství každým rokem stoupá.
