žena z isdalu
Ilustrace: Stephen Missal

Byla mladá a krásná, přesto zemřela upálená zaživa. Dodnes neobjasněný případ úmrtí v norské ledové oblasti plodí nové a nové teorie o její identitě i poslání. Dle jedné statečná špionka, jiná ji zase vydává za zlodějku. Odpovědi nepřinesla ani podobizna ženy, z celého světa se nepřihlásil nikdo, komu by chyběla.

Smrt v ledovém údolí

Listopad roku 1970 se pomalu chýlil ke konci. Bylo čtyřiadvacátého odpoledne, když se mladý muž vydal na pravidelnou túru do složitého terénu hlubokého sněhu a jehličnatých stromů, do údolí Isdalen nedaleko města Bergen. Místo to bylo osamělé, prakticky nikdo tam nezavítal. O to překvapivější bylo zjištění, že se proti němu sněhem brodí žena, očividně na vandr v mrazu neoblečená. Po chvíli spatřil, že v jejích šlépějích kráčejí dva muži, ze kterých byla očividně nervózní. Tolik lidí a tolik divné setkání na tomto místě, pomyslil si. Žena kolem něj prošla, vyměnili si pohledy. V jejích očích byl strach a z pootevřených úst jakoby mělo vyjít vysvětlení, prosba o pomoc či možná jen pozdrav. Ale nestalo se, žena sklopila oči a rychle pokračovala v cestě.

Jaké nepříjemné zjištění pro mladíka bylo, když pět dní na to byla v údolí nalezena mrtvola ženy. Ne, neumrzla, naopak. Shořela v plamenech. Po bližším ohledání bylo zjištěno, že žena byla omámena léky v kombinaci s alkoholem, následně škrcena a nakonec ještě dýchající zapálena. Zemřela na následky popálenin a otravy oxidem uhelnatým.

Související:
Zmizení Anasaziů je záhadné stejně jako samotný tajemný národ

Muž se chvatně vydal na místní policejní stanici nahlásit, že tuto ženu pravděpodobně potkal, chtěl povědět i o jejích pronásledovatelích. Byl však odbyt prohlášením, že se o případ má přestat zajímat.

Otazník za otazníkem

Policejní vyšetřování sice proběhlo, ale poměrně rychle bylo s odkazem na přítomnost léků uzavřeno s vysvětlením, že jde o sebevraždu. Ta by však byla poměrně bizarní, vždyť mrtvola měla sedřená bříška prstů tak, aby nemohlo dojít k identifikaci pomocí otisků prstů. 

Bez vysvětlení zůstaly i dva nalezené kufry, v nichž dominovalo devět pasů na různá jména a deník s kódy. Že by šlo o špionku? Podle některých prý byla skutečně spatřena na několika vojenských místech u Bergenu. Nebo že by zlodějka, která už rozjela nelegální podnikání ve velkém? Vždyť v kufru byly i drahé šaty, stříbrné lžičky a finanční hotovost. 

Objevil se obrázek mrtvé, neozval se však nikdo, kdo by o ní věděl něco osobního. Někdo s ní povečeřel, někdo si pamatoval, že ji potkal v hotelu, jiný že jí prodával lístek, kromě nejistých a silně obecných informací nikdo nedokázal říct, kým skutečně byla. To opět stočilo pozornost k variantě mezinárodního špiona. Sledovala snad tajné raketové pokusy pro něčí vládu? Nebo patřila k radikálům, kteří operovali z nevládního postavení?

Přelomový odkaz na Izrael?

Její skutečnou identitu ani účel cesty do Norska se už nejspíš nedovíme. Objevila se však další zajímavá hypotéza. Policie údajně měla dohledat spojení ženy se zahraničními službami, do popředí měl vystupovat stát Izrael. Po skončení druhé světové války docházelo k intenzivní honbě na válečné zločince, pochopitelně že se Izraelci cítili být silně motivovanými. Ona žena tak měla být tajným lovcem válečných zločinců, možná je jen vyhledávala, sbírala kontakty i informace pro dopadení. Tím si samozřejmě mohla nadělat i všehoschopné nepřátele. Faktem je, že Norsko a Izrael měli tou dobou velice přátelský vztah. To by mohlo vysvětlovat ono rychlé uzavření případu bez bližšího se zaměření na motiv smrti a především na původ a poslání oběti. Tato varianta je reálná, v žádném případě ale ne jistá. 

Zdroj: bbc.com




Sdílejte článek:
Přidat na Seznam.cz

Přidejte si Světoběžník na domovskou stránku
Seznam.cz






Sdílejte článek:
Přidat na Seznam.cz


Související

Komentáře:

  1. Pořád nerozumím tomu, proč dnes, kdy už existuje indentifikace podle DNA a lze využít i DNA databáze pro porovnání vzorků, neexhumují ostatky a neprovedou toto. Když to šlo s oběťmi nehody Titaniku po víc jak sto letech, proč by to nešlo s neznámými mrtvými po pouhých padesáti letech? Přičtěme k tomu ještě kluka v krabici, nebo toho týpka Tamam Shud. Stačí blbej odštěpek kosti. Forenzní technologie zkoumá i starší kosti.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *