V ozonové vrstvě nad Arktidou se otevřela ozónová díra. Podle vědců jde o velmi vzácný jev, který je důsledkem nízkých teplot v atmosféře a očekává se, že zmizí. O objevu informovali meteorologové z Koperníkova centra pro monitorování atmosféry v anglickém Readingu.
Horní vrstvy atmosfér plynných gigantů naší Sluneční soustavy mají podobnou teplotu jako Země. Ale na rozdíl od naší planety jsou Saturn, Jupiter, Uran a Neptun příliš vzdáleni od Slunce, takže jejich zdroj tepla musí přicházet odjinud.
Americká kosmická agentura v pondělí oznámila, že cílem nové mise bude podrobné studium solárních bouří. Vědci věří, že jim výzkum pomůže nejen lépe porozumět fungování naší Sluneční soustavy, ale také povede k lepší ochraně budoucích kosmonautů cestujících na Měsíc a Mars.
Vědci objevili na skládce bakterii, která dokáže rozložit těžko recyklovatelný polyuretan. Na studii, která byla publikována v časopise Frontiers in Microbiology, upozornil článkem deník The Guardian.
Navzdory tomu, že teorie superstrun je ve vědecké komunitě známá již několik desetiletí, bylo provedeno jen málo experimentálních testů. Významný krok ve výzkumu nyní učinili astronomové využívající rentgenovou observatoř Chandra. Svoji práci publikovali v odborném časopise The Astrophysical Journal.
Klimatické změny se projevují jako dokonalý stratég. Nastupují plíživě, nejprve jsou nenápadné, ale když se ohlédneme do minulosti, můžeme srovnávat, co vše se změnilo. A tempo těchto změn se stále zrychluje. Je možné, že žijeme v přelomové době.
Vědci ze Ženevské univerzity představili exoplanetu s jedním z nejextrémnějších podnebí, jaké si lze vůbec představit. Planeta WASP-76b je vzdálena asi 390 světelných let od naší Sluneční soustavy a prší na ni železo. Studie byla publikována v odborném časopise Nature.
Pro odhalení toho, jak se v minulosti měnila rotace Země, neexistuje moc možností. Vědci se nemohou vrátit v čase a pozorovat délku dne. K nejnovějším poznatkům v tomto oboru patří analýza 70 miliónů let staré lastury, která odhalila, že dny na naší planetě byly v dávných dobách asi o 30 minut kratší.
Pojízdný robot Curiosity, který od roku 2012 zkoumá povrch Marsu, pořídil na konci listopadu loňského roku dosud nejdetailnější panorama marťanské krajiny. Fotografii složenou z tisícovky snímků, obsahující kompozit 1,8 miliardy pixelů, zveřejnila na svých stránkách americká kosmická agentura NASA.
Českým vědcům se v horských lesích subsaharské Afriky podařilo objevit dva nové druhy miniaturních žab. Konkrétně jde o afroskokany, které patří ke kriticky ohroženým druhům. Na výzkumu ve vysokohorských oblastech se podíleli i badatelé z USA, Švýcarska a Kamerunu.
Fosilní mikrořasa Proterocladus antiquus objevená v severní Číně je podle vědců nejstarší fosilní rostlinou, jaká kdy byla nalezena. Tyto drobné mořské řasy o velikosti zrnka rýže pokrývaly mořské dno před 1 miliardou let.
Sahara byla ještě v relativně nedávné době hostinným prostředím podobným savaně. Na vyprahlou pustinu se tato oblast začala přeměňovat asi před 7 400 lety. Vědce, kteří zkoumali místní fosílie z doby před přeměnou oblasti na největší poušť světa, však překvapilo, kolik objevili rybích kostí.
Mise kosmické sondy Juno, která v červenci 2016 dosáhla oběžné dráhy Jupiteru, přináší další zajímavé poznatky o tomto plynném gigantu. Podle studie zveřejněné v posledním čísle odborného časopisu Nature Astronomy, obsahuje atmosféra planety v místech kolem rovníku asi 0,25 % molekul vody.
Když v roce 2001 objevili archeologové na svahu dávno neaktivní sopky Roccamonfina v jižní Itálii starověké otisky kroků našich velmi vzdálených předků, začalo se jim říkat ďáblovy stopy. Nyní vědci věří, že otisky v kdysi měkké lávě zanechala skupina neandrtálců.
Současné Čadské jezero ležící v africkém vnitrozemí na hranicích států Čad, Nigérie, Niger a Kamerun představuje jen zlomek velikosti obrovského vnitrozemského moře, které bylo větší než současné Kaspické moře.
O tom, že oteplující se klima pomalu mění tvář světa, pochybuje stále méně lidí. Po více než měsíčním sčítání tučňáků uzdičkových dospěli vědci k závěru, že v posledních desetiletích klesla populace tohoto typického zvířecího obyvatele ostrovů kolem Antarktidy téměř o polovinu.
Vědcům se podařilo odhalit neandrtálské geny u Afričanů. Dříve se přitom předpokládalo, že tyto geny nesou pouze neafrické populace kvůli křížení, ke kterému došlo po velké migraci lidí z černého kontinentu asi před 60 000 lety.
Amatéřští pozorovatelé z Finska objevili podle vědců dosud nezaznamenanou podobu polární záře. Jev, který připomíná písečné duny, byl popsán ve vědeckém časopise AGU Advances.
