Fosilní mikrořasa Proterocladus antiquus objevená v severní Číně je podle vědců nejstarší fosilní rostlinou, jaká kdy byla nalezena. Tyto drobné mořské řasy o velikosti zrnka rýže pokrývaly mořské dno před 1 miliardou let.
Sahara byla ještě v relativně nedávné době hostinným prostředím podobným savaně. Na vyprahlou pustinu se tato oblast začala přeměňovat asi před 7 400 lety. Vědce, kteří zkoumali místní fosílie z doby před přeměnou oblasti na největší poušť světa, však překvapilo, kolik objevili rybích kostí.
Mise kosmické sondy Juno, která v červenci 2016 dosáhla oběžné dráhy Jupiteru, přináší další zajímavé poznatky o tomto plynném gigantu. Podle studie zveřejněné v posledním čísle odborného časopisu Nature Astronomy, obsahuje atmosféra planety v místech kolem rovníku asi 0,25 % molekul vody.
Když v roce 2001 objevili archeologové na svahu dávno neaktivní sopky Roccamonfina v jižní Itálii starověké otisky kroků našich velmi vzdálených předků, začalo se jim říkat ďáblovy stopy. Nyní vědci věří, že otisky v kdysi měkké lávě zanechala skupina neandrtálců.
Současné Čadské jezero ležící v africkém vnitrozemí na hranicích států Čad, Nigérie, Niger a Kamerun představuje jen zlomek velikosti obrovského vnitrozemského moře, které bylo větší než současné Kaspické moře.
O tom, že oteplující se klima pomalu mění tvář světa, pochybuje stále méně lidí. Po více než měsíčním sčítání tučňáků uzdičkových dospěli vědci k závěru, že v posledních desetiletích klesla populace tohoto typického zvířecího obyvatele ostrovů kolem Antarktidy téměř o polovinu.
Vědcům se podařilo odhalit neandrtálské geny u Afričanů. Dříve se přitom předpokládalo, že tyto geny nesou pouze neafrické populace kvůli křížení, ke kterému došlo po velké migraci lidí z černého kontinentu asi před 60 000 lety.
Amatéřští pozorovatelé z Finska objevili podle vědců dosud nezaznamenanou podobu polární záře. Jev, který připomíná písečné duny, byl popsán ve vědeckém časopise AGU Advances.
Spitzerův kosmický dalekohled jde 30. ledna 2020 do důchodu. Vesmírná observatoř, která byla spuštěna v roce 2003, pozoruje hlubiny vesmíru v infračerveném spektru a jedním z prvních cílů, na který se zaměřila, byla mlhovina Tarantule.
Na Zemi se nachází asi 190 větších kráterů, které způsobily meteority, avšak jen u málo z nich vědci znají, jak jsou staré. Nyní se týmu vědců z NASA podařilo analyzovat věk kráteru Yarrabubba v Austrálii. Jeho stáří je 2,229 miliard let, což z něj dělá nejstarší známý kráter na světě.
NASA představila unikátní možné řešení pro budoucí lidské posádky na Měsíci nebo Marsu. Namísto budov z kovu zkoumá technologii na houbové bázi. Zní to šíleně, ale podle vědců není vůbec vyloučeno, že právě z tohoto druhu materiálu budou naše domovy nejen ve vesmíru, ale i na budoucí Zemi.
Podle analýz NASA a Národního úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) byly globální povrchové teploty Země v loňském roce druhé nejvyšší v historii moderního měření, se kterým se začalo v roce 1880.
Podle nové studie zveřejněné v časopise The Astronomical Journal by se naše galaxie mohla hemžit mimozemskými civilizacemi, které jsou schopné mezihvězdných cest. Jen k nám ještě nepřiletěli. Autoři studie předpokládají, že pro inteligentní mimozemský život v současnosti není ta správná doba pro návštěvu té části galaxie, ve které se nachází naše planeta.
Sedmnáctiletý stážista Wolf Cukier objevil exoplanetu, která je 6,9krát větší než Země a jde o teprve třináctou známou planetou svého druhu. Mladíkovi se tento objev podařil již třetí den po zapojení do programu NASA, který se zaměřuje na hledání planet mimo Sluneční soustavu.
Vikingové objevili Grónsko již před rokem 1000 a ještě do přelomu prvního a druhého letopočtu se na tomto největším ostrově světa usadilo několik kolonistů. Ti ale po čase záhadně zmizeli.
Pavilandská jeskyně je na první pohled v celku nenápadné místo na pobřeží Jižního Walesu nedaleko města Swansea. Před dávnými časy se ale v tomto temném koutě Britských ostrovů začaly dít věci, které archeologové zkoumají od počátku 19. století až do dnešních dní a říkáme jim počátky civilizace.
