Současné Čadské jezero ležící v africkém vnitrozemí na hranicích států Čad, Nigérie, Niger a Kamerun představuje jen zlomek velikosti obrovského vnitrozemského moře, které bylo větší než současné Kaspické moře.
Foto: NASA Earth Observatory/SRTM
Rubrika: Věda a vesmír
-
-
Tučňák uzdičkový. Foto: PxHere
Za výrazným úbytkem tučňáků v Antarktidě stojí podle vědců stále vyšší teploty
O tom, že oteplující se klima pomalu mění tvář světa, pochybuje stále méně lidí. Po více než měsíčním sčítání tučňáků uzdičkových dospěli vědci k závěru, že v posledních desetiletích klesla populace tohoto typického zvířecího obyvatele ostrovů kolem Antarktidy téměř o polovinu.
-
Ilustrační foto. Zdroj: Pixabay
Vědci objevili u Afričanů neandrtálské geny
Vědcům se podařilo odhalit neandrtálské geny u Afričanů. Dříve se přitom předpokládalo, že tyto geny nesou pouze neafrické populace kvůli křížení, ke kterému došlo po velké migraci lidí z černého kontinentu asi před 60 000 lety.
-
Ilustrační foto. Zdroj: Pexels
Amatérští nadšenci odhalili novou podobu polární záře
Amatéřští pozorovatelé z Finska objevili podle vědců dosud nezaznamenanou podobu polární záře. Jev, který připomíná písečné duny, byl popsán ve vědeckém časopise AGU Advances.
-
Foto: NASA/JPL-Caltech
Spitzerův kosmický dalekohled se loučí pohledem na úchvatnou mlhovinu Tarantule
Spitzerův kosmický dalekohled jde 30. ledna 2020 do důchodu. Vesmírná observatoř, která byla spuštěna v roce 2003, pozoruje hlubiny vesmíru v infračerveném spektru a jedním z prvních cílů, na který se zaměřila, byla mlhovina Tarantule.
-
Oblast Yarrabubba. Foto: Graeme Churchard, Flickr
Nejstarší známý kráter po dopadu meteoritu se nachází v Austrálii
Na Zemi se nachází asi 190 větších kráterů, které způsobily meteority, avšak jen u málo z nich vědci znají, jak jsou staré. Nyní se týmu vědců z NASA podařilo analyzovat věk kráteru Yarrabubba v Austrálii. Jeho stáří je 2,229 miliard let, což z něj dělá nejstarší známý kráter na světě.
-
Mycelium. Foto: Rob Hille, Wikimedia
Vědci z NASA věří, že budoucí lidské základny na Marsu mohou být postaveny z hub
NASA představila unikátní možné řešení pro budoucí lidské posádky na Měsíci nebo Marsu. Namísto budov z kovu zkoumá technologii na houbové bázi. Zní to šíleně, ale podle vědců není vůbec vyloučeno, že právě z tohoto druhu materiálu budou naše domovy nejen ve vesmíru, ale i na budoucí Zemi.
-
Foto: NASA/Goddard, NOAA
Rok 2019 byl druhý nejteplejší v historii měření
Podle analýz NASA a Národního úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) byly globální povrchové teploty Země v loňském roce druhé nejvyšší v historii moderního měření, se kterým se začalo v roce 1880.
-
Ilustrační foto. Zdroj: Pixabay
Proč jsme ještě neobjevili mimozemskou civilizaci, i když jich v Galaxii mohou být miliony?
Podle nové studie zveřejněné v časopise The Astronomical Journal by se naše galaxie mohla hemžit mimozemskými civilizacemi, které jsou schopné mezihvězdných cest. Jen k nám ještě nepřiletěli. Autoři studie předpokládají, že pro inteligentní mimozemský život v současnosti není ta správná doba pro návštěvu té části galaxie, ve které se nachází naše planeta.
-
Tranzitující exoplaneta. Grafika: Svetobeznik.info
Sedmnáctiletý mladík objevil unikátní exoplanetu
Sedmnáctiletý stážista Wolf Cukier objevil exoplanetu, která je 6,9krát větší než Země a jde o teprve třináctou známou planetou svého druhu. Mladíkovi se tento objev podařil již třetí den po zapojení do programu NASA, který se zaměřuje na hledání planet mimo Sluneční soustavu.
-
Foto: Pixabay
Za záhadným zmizením prvních grónských osadníků stojí podle studie masivní lov mrožů
Vikingové objevili Grónsko již před rokem 1000 a ještě do přelomu prvního a druhého letopočtu se na tomto největším ostrově světa usadilo několik kolonistů. Ti ale po čase záhadně zmizeli.
-
Zdroj: Volné dílo, Wikimedia
Je Pavilandská jeskyně místem, kde se zrodily pohřební rituály?
Pavilandská jeskyně je na první pohled v celku nenápadné místo na pobřeží Jižního Walesu nedaleko města Swansea. Před dávnými časy se ale v tomto temném koutě Britských ostrovů začaly dít věci, které archeologové zkoumají od počátku 19. století až do dnešních dní a říkáme jim počátky civilizace.
-
Sluneční soustava s Plutem. Foto: Pixabay
Proč už Pluto není planeta?
Naše stále větší znalosti o Sluneční soustavě vedou k přehodnocení dříve přijímaných faktů, a tak zatímco se většina z nás ve škole učila o devíti planetách, dnes jich školákům stačí vyjmenovat pouze osm. Pluto bylo v roce 2006 degradováno na trpasličí planetu.
-
Nákres tří dílů baterie. Autor: Ironie [CC BY-SA 2.5]
Zkrotily starověké národy elektřinu nebo jde jen o náhodu? Bagdádská baterie jasnou odpověď nedává
Při archeologických vykopávkách nedaleko Bagdádu byl v roce 1936 nalezen velmi zvláštní předmět. Jeho účel je dodnes obestřen tajemstvím, které neodhalili ani vědci a hledačům senzací tak nedá spát. Jedná o takzvanou bagdádskou baterii, 2200 let starou amforu, která velmi připomíná nám dobře známou zinkouhlíkovou baterii.
-
Zdroj: NOAA/Svetobeznik.info
Severní magnetický pól se přesouvá k Sibiři. Vědci stále netuší, proč tomu tak je
Naše planeta prochází neustálými změnami a ačkoliv to na první pohled nemusí být patrné, je neklidná a její póly putují. V případě geografických pólů tomu tak samozřejmě není, ty jsou na stále stejném místě, ale jejich magnetické protějšky jsou v neustálém pohybu.
-
Foto: ESA/Hubble & NASA, A. Adamo
Hubble objevil v dalekém vesmíru obraz mytické Medusy
Snímek znázorňuje mladou galaxii, která zachytila menší systém bohatý na plyny a do okolního prostoru vyslala proudy hvězd a prachu. Vědcům připomíná mytickou Medusu.
reklama
