Na Zemi se nachází asi 190 větších kráterů, které způsobily meteority, avšak jen u málo z nich vědci znají, jak jsou staré. Nyní se týmu vědců z NASA podařilo analyzovat věk kráteru Yarrabubba v Austrálii. Jeho stáří je 2,229 miliard let, což z něj dělá nejstarší známý kráter na světě.
NASA představila unikátní možné řešení pro budoucí lidské posádky na Měsíci nebo Marsu. Namísto budov z kovu zkoumá technologii na houbové bázi. Zní to šíleně, ale podle vědců není vůbec vyloučeno, že právě z tohoto druhu materiálu budou naše domovy nejen ve vesmíru, ale i na budoucí Zemi.
Podle analýz NASA a Národního úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) byly globální povrchové teploty Země v loňském roce druhé nejvyšší v historii moderního měření, se kterým se začalo v roce 1880.
Podle nové studie zveřejněné v časopise The Astronomical Journal by se naše galaxie mohla hemžit mimozemskými civilizacemi, které jsou schopné mezihvězdných cest. Jen k nám ještě nepřiletěli. Autoři studie předpokládají, že pro inteligentní mimozemský život v současnosti není ta správná doba pro návštěvu té části galaxie, ve které se nachází naše planeta.
Sedmnáctiletý stážista Wolf Cukier objevil exoplanetu, která je 6,9krát větší než Země a jde o teprve třináctou známou planetou svého druhu. Mladíkovi se tento objev podařil již třetí den po zapojení do programu NASA, který se zaměřuje na hledání planet mimo Sluneční soustavu.
Vikingové objevili Grónsko již před rokem 1000 a ještě do přelomu prvního a druhého letopočtu se na tomto největším ostrově světa usadilo několik kolonistů. Ti ale po čase záhadně zmizeli.
Pavilandská jeskyně je na první pohled v celku nenápadné místo na pobřeží Jižního Walesu nedaleko města Swansea. Před dávnými časy se ale v tomto temném koutě Britských ostrovů začaly dít věci, které archeologové zkoumají od počátku 19. století až do dnešních dní a říkáme jim počátky civilizace.
Naše stále větší znalosti o Sluneční soustavě vedou k přehodnocení dříve přijímaných faktů, a tak zatímco se většina z nás ve škole učila o devíti planetách, dnes jich školákům stačí vyjmenovat pouze osm. Pluto bylo v roce 2006 degradováno na trpasličí planetu.
Při archeologických vykopávkách nedaleko Bagdádu byl v roce 1936 nalezen velmi zvláštní předmět. Jeho účel je dodnes obestřen tajemstvím, které neodhalili ani vědci a hledačům senzací tak nedá spát. Jedná o takzvanou bagdádskou baterii, 2200 let starou amforu, která velmi připomíná nám dobře známou zinkouhlíkovou baterii.
Naše planeta prochází neustálými změnami a ačkoliv to na první pohled nemusí být patrné, je neklidná a její póly putují. V případě geografických pólů tomu tak samozřejmě není, ty jsou na stále stejném místě, ale jejich magnetické protějšky jsou v neustálém pohybu.
Snímek znázorňuje mladou galaxii, která zachytila menší systém bohatý na plyny a do okolního prostoru vyslala proudy hvězd a prachu. Vědcům připomíná mytickou Medusu.
Příchod Homo sapiens do Evropy před 40 000 lety nemusel být důvodem zániku neandrtálců, tvrdí autoři nové studie publikované v periodiku Plos One. Tím zcela vyvracejí dlouho přijímanou teorii, která vymření neandrtálců s činností člověka moudrého spojuje.
Kromě několika zbloudilých planet, které se vlivem souhry nepříznivých okolností ocitly v mezihvězdném prostoru, jsou všechny námi známé planety připoutány ke svým mateřským hvězdám. To ale nemusí být univerzální pravidlo. Podle nové studie vědců z japonské Národní astronomické observatoře by planety mohly vznikat i kolem supermasivních černých děr.
Dva nejbližší měsíce poslední planety naší Sluneční soustavy jsou skutečnými mistry akrobacie. Alespoň tak to vypadá podle animace, kterou zveřejnili vědci z NASA. Oběžné dráhy malých měsíců Naiad a Thalassa jsou si tak blízké, že jejich trasu experti nazvali uhýbací tanec.
James Lovelock, slavný britský vědec a futurolog, letos oslavil sté narozeniny. I přes svůj vysoký věk má stále co říci a nejsou to zrovna optimistické vize. Muž, který v šedesátých letech jako první vyslovil obavy z ekologické krize, ve své nové knize Novacene: The Coming Age of Hyperintelligence varuje lidstvo před nástupem umělé inteligence.
Miriády hvězd Mléčné dráhy na jediném snímku. Takový je vedlejší výsledek roční práce satelitu TESS, jehož primárním cílem je objevování nových světů, takzvaných exoplanet.
