Děsivá apokalypsa, která se v roce 1970 odehrála v bývalém Východním Pákistánu, vedla k válce a následnému vyhlášení samostatného státu Bangladéš. Devastující tropická cyklóna zasáhla pobřeží o síle odpovídající čtvrté kategorii na Saffirově-Simpsonově stupnici hurikánů. Vzala půl milionu životů a další miliony lidí připravila o domov.
Byli obyvatelé varováni?
Bouře se začala formovat 8. listopadu uprostřed Indického oceánu a pomalu postupovala severním směrem, přičemž neustále nabírala na síle. Na nepřipravené pobřeží nedaleko delty Gangy bouře zvaná Bhola dorazila 12. listopadu. Udeřila v době, kdy se země zmítala v krizi, Východnímu Pákistánu vládla vojenská junta a při pobřeží navíc bylo mnoho sezónních pracovníků na rýžových polích.
Vláda sousední Indie, kterou také cyklon zasáhl, měla o meteorologické situaci nad Bengálským zálivem mnoho informací od vlastního loďstva. Jenže znepřátelené pákistánské straně předány nebyly. To však neznamená, že se o blížícím se nebezpečí ve Východním Pákistánu nevědělo, i když místní vláda se tímto konstatováním zřejmě jen snažila zamést před vlastním prahem. Pákistánští meteorologové údajně dokonce vydali varování na 12. listopadu, přesto život v pobřežních oblastech pokračoval v obvyklém tempu. Historici dnes odhadují, že 90 % místní populace o blížícím se cyklónu vědělo a jen 1 % z nich si včas hledalo úkryt. Abychom dokázali pochopit, proč tomu tak bylo, museli bychom se velmi sblížit s rutinním životem místních. Lidé na nějaké ty bouře byli zvyklí, dokonce se při nich i umíralo, jenže tentokrát přišlo od moře nespoutané běsnící monstrum.
Apokalypsa nebývalých rozměrů
Vláda začala s evakuací pozdě. Prakticky až ve chvíli, kdy bylo jasné, že cyklón Bhola nebude jen tak nějaký větříček, se začali lidé v panice stahovat. To už ale bylo pozdě. Přesný počet obětí, které má na svědomí vítr i masivní povodeň kolem delty Gangy, nebyl nikdy spolehlivě určen. Jasné však zůstává, že nikdy v historii lidstva nepřinesla tropická bouře více zkázy. Střízlivé odhady hovoří o 300 000 mrtvých, zřejmě jich ale bylo až půl milionu. V některých oblastech zemřela až polovina obyvatelstva. Vzedmuté moře odnášelo celé vesnice s jejími obyvateli i dobytkem. Pobřeží se změnilo v jednu velkou hromadu trosek a bahna.
Krvavá cesta ke svobodě a další pohroma
Katastrofa měla i politické následky. Již tak nespokojení obyvatelé Východního Pákistánu z masivního počtu obětí vinili vládu sídlící v tisíce kilometrů na západ vzdáleném Islámábádu. Revolta vyústila v roce 1971 v konflikt, který vedl k dalšímu krutému umírání a genocidě bangladéšských obyvatel. Uprchlíci nacházeli zázemí v sousední Indii, kde vznikla i exilová vláda. Ale teprve až když se do války zapojila Indie, Pákistánské jednotky kapitulovaly a Bangladéš získal nezávislost. Byla to ale těžce získaná svoboda. Bangladéšané vstoupili do roku 1972 jako svobodní občané a dlouhé roky dávali svoji zemi dohromady. Pak však znovu udeřil cyklón. V roce 1991 zhatil více než 130 000 lidských životů.
Galerie:
Tvorbě online obsahu se věnuje už od roku 2005. Rád píše o dění ve světě či o zajímavých místech. Jeho články najdete v několika dalších magazínech, které provozuje.
