Dvouhlavý chlapec z Bengálska
Zdroj: Wellcome Images, CC-BY 4.0

Mundul Gaut se narodil v květnu 1783 a přestože zemřel v pouhých čtyřech letech, znalo jej celé Bengálsko. Dítě totiž mělo dvě hlavy, a to navíc umístěné ne vedle sebe na jednom krku, jak by se dalo předpokládat, ale na sobě. Jeho smrt paradoxně nesouvisela s tímto abnormálním postižením.


Dvouhlavé dítě mělo namále hned po porodu

Dítě mělo namále záhy po porodu. Asistentka, která jej jako první spatřila, byla šokována vzhledem novorozeněte a považovala jej za příšeru, přičemž jej okamžitě odhodila do přilehlého ohniště. Mundula se ale povedlo zachránit, utrpěl „jen“ popáleniny u oka a na uchu jedné hlavy.

Postižení jako příležitost k výdělku

Rodiče se po prvotním šoku rychle vzpamatovali a znetvořené novorozeně začali vnímat jako příležitost, jak přijít k penězům. S dítětem se odstěhovali do Kalkaty, kde jej začali předvádět zvědavým přihlížejícím. V té době byly v těchto končinách obdobné anomálie (a někdy i dodnes jsou) chápány jako vtělení různých bohů bohatého hinduistického panteonu. Dítě tedy sklízelo obdiv a rychle se pověst o dvouhlavém chlapci rozkřikla po celém regionu.

Dvouhlavý chlapec z Bengálska
Nákres, který provedl E. Home. Zdroj: Wellcome Images, CC-BY 4.0

Nemluvně rodiče slušně zaopatřilo, zcela jistě ale trpělo. Ne však důsledkem svého postižení. Matka a otec jej často i dlouhé hodiny drželi ukryté pod prostěradlem, aby jej neplatící přihlížející nespatřili. A tak to šlo den co den. Dvouhlavé dítě bylo představováno na hostinách, úřadech, ale i na soukromých večeřích bohatých Indů. Každý chtěl neobvyklého tvora vidět z co největší blízkosti.


Jedním takovým byl i jistý anglický plukovník Piere, díky němuž se o existenci dítěte dozvěděl také chirurg Edvard Home. Ten byl unikátním spojením dvou hlav zcela fascinován. Hlavní hlava propojená se zbytkem těla dítěte reagovala na podněty zcela normálně. Druhá byla obrácená na vrchu první hlavy, zakončena byla jakýmsi pahýlem a měla několik menších deformací na uších a malý jazyk. Velikostí si však byly obě hlavy rovny a jejich propojení skrývaly husté černé vlasy.

Reakce „druhé“ hlavy

Nejvíce překvapující však bylo chování druhé hlavy. Ta zřejmě fungovala nezávisle na té hlavní, protože její reakce neodpovídaly emocím dítěte. Navíc když dítě spalo, horní hlava měla často otevřené oči a jako by pozorovala okolí, zrak však měla zřejmě slabý. Na prso reagovala a její rty se reflexivně pokoušely sát. Také jí vadilo štípnutí do tváře.

Mundul zemřel jako čtyřletý. Do té doby netrpěl žádnými nemocemi a ani jeho skon nesouvisel s žádným onemocněním ani s jeho zvláštním vzhledem. Uštkla jej kobra, když šla jeho matka pro vodu.

The Two Headed Boy of Bengal

Extrémně vzácné postižení

O tělíčko chlapce se zajímalo mnoho anatomů, vědců i šejdířů. Věřící rodiče jej ale řádně pohřbili. Hrob byl však vykraden a neodborně tkání zbavené lebka se i s mozky dostala až k Edvardu Homeovi, jenž provedl pitvu obou hlav. Ty měly oddělené mozky, které byly zásobovány cévami z těla. Vědecky se tento stav nazývá craniopagus parasiticus, což je vzácný případ takzvaných siamských dvojčat, kdy se jedincům nepodaří oddělit v oblasti hlavy a jedno z dětí zůstává nedovyvinuté. Většinou takto postižené děti umírají ihned po porodu, výjimečně přežívají déle. Naposledy byl podobný případ zaznamenán v Rumunsku v roce 2021, ale dítě několik hodin po narození zemřelo.

Lebka dvouhlavého chlapce je dnes stále k vidění (viz foto výše), a to v londýnském muzeu Hunterian, které se zabývá historií chirurgie.

Zdroj: Hunterian Museum of London



Přidat na Seznam.cz
Similar Posts

Komentáře(1):

  1. Z toho by byl solidni horror.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.